Kaldera je geologický termín, který popisuje destruktivní tvar stratovulkánu v podobě kotlovité prohlubně tvaru kráteru o průměru několika kilometrů až desítek kilometrů v extrémních případech. Slovo kaldera pochází ze španělštiny, kde se píše caldera a kde znamená kotel (místní název kotlovité prohlubně na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech).
Kaldery vznikající na pozemských sopkách, které vyvrhují převážně bazickou lávu, mají většinou kalderu o velikosti 3 km a hloubce 200 m. Oproti tomu sopky na Marsu vyvrhující obdobnou lávu mají kaldery o průměru 20 až 40 km a hloubce dosahující až ke 2 km. Nicméně samotný kužel sopky je částečně pohřben okolními lávovými proudy, takže je těžké určit původní výšku a velikost sopky.[1] Vyjma Země a Marsu jsou sopečné kaldery popsány taktéž z Venuše[2] a z Jupiterova měsíce Io.[3]
Existuje několik možností vzniku kaldery:
Někdy vznikají i kombinací předchozích – např. Krakatau explozí a propadnutím zároveň. Vzniká útvar, který je častokrát vyplněn vodou (tzv. kalderové jezero), ale vzhledem k častému výskytu síry v okolí magmatické činnosti netvoří výjimku ani jezera slabě koncentrované kyseliny sírové. Za situace, kdy dojde k obnovení magmatické činnosti sopky, objeví se na hladině vzniklého jezera nový vulkán, který vytvoří ostrov.