KPV
TypVelkorážní kulomet
Místo původuSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Historie služby
Ve službě1949–
Používánadole
Historie výroby
Navrženo1944
Základní údaje
Hmotnost52,2 kg – Hlaveň 22 kg
Délka1 980 mm
Délka hlavně1 350 mm
Ráže14,5 × 114 mm
Kadence550–650 střel/min
Úsťová rychlost976–1 005 m/s
Účinný dostřel1 500 m
Maximální dostřel7 000 m
Zásobování municínábojový pás na 40 nábojů

Sovětský velkorážový kulomet KPV (Krupnokalibernij Pulemjot Vladimirova) je konstruovaný pro náboj ráže 14,5 × 114 mm a poprvé vstoupil do služby jako pěchotní zbraň v roce 1949. Protože měl vynikající výsledky při střelbě proti nízko letícím letadlům (do 1 500 m), byl používán v protiletadlových zbraních ZPU-4, ZPU-2 a ZPU-1. Díky svým rozměrům a výkonům byl také používán ve verzi KPVT (tankový kulomet od roku 1950, zkušebně nainstalován na IS-7, od roku 1957 sériově na T-10) jako zbraň proti vzdušným a lehce pancéřovaným cílům. A na sérii obrněných transportérů BTR (od roku 1965) a průzkumném vozidle BRDM-2. V Československu byl ve výzbroji transportérů OT-64 a OT-90.

Popis zbraně

Hlaveň je chlazená vzduchem, s chromovaným vývrtem, rychle výměnná. Zbraň funguje na principu krátkého zákluzu hlavně a využívá zesilovač zpětného rázu, závěr je uzamčený rotací. Podávací mechanismus umožňuje podávání nábojového pásu z pravé i levé strany. K zásobování používá pásy s 40 náboji.

Stručné parametry používaných nábojů

Střelivo

Výroba munice dále probíhá v Bulharsku, Číně, Egyptě, Polsku a Rumunsku.

Uživatelé

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku KPV heavy machine gun na anglické Wikipedii.

Externí odkazy