PhDr. Josef Volf | |
---|---|
Narození | 7. února 1878 nebo 8. února 1878 Příchovice |
Úmrtí | 12. května 1937 (ve věku 59 let) Vinohrady |
Pseudonym | J. V. Přeštický |
Povolání | historik a bibliograf |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Volf (7. února 1878 Příchovice – 12. května 1937 Praha[1]) byl český historik a knihovník.
Vystudoval historii na filozofické fakultě pražské české univerzity, kde byl žákem profesorů Jaroslava Golla, Josefa Kalouska a Josefa Pekaře. V letech 1899-1910 absolvoval jako jednoroční dobrovolník vojenskou službu. Roku 1904 obhájil disertační práci z medievistiky.
Roku 1903 nastoupil do Knihovny Zemského muzea jako výpomocný úředník, a zároveň spolupracoval s Čeňkem Zíbrtem na Bibliografii české historie. Dále pracoval již jako samostatný jako knihovník. V roce 1928 se stal ředitelem knihovny Národního muzea. Vydal mnoho odborných prací a bibliografií většinou z oblasti české kulturní historie (dějiny knihovnictví, knihtisku, novinářství, svobodného zednářství, Jan Amos Komenský, Jan Kollár).
Měl bratra a dvě sestry. 27. června 1918 se oženil s Hermínou Tobiášovou, měli syna Miloše a dceru Věru. Jeho pohřeb se konal u sv. Ludmily na Vinohradech.
Je uložena v Památníku Národního písemnictví v Praze. Obsahuje mj. deník a rukopisy několika nevydaných prací.