Josef Kalus | |
---|---|
Rodné jméno | Josef Kallus |
Narození | 16. února 1855 Frenštát pod Radhoštěm Rakouské císařství |
Úmrtí | 11. prosince 1934 (ve věku 79 let) Frenštát pod Radhoštěm Československo |
Povolání | učitel |
Alma mater | Československý státní koedukační ústav učitelský v Příboře |
Manžel(ka) | Marcela Kalusová-Fialková |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Kalus (16. února 1855 Frenštát pod Radhoštěm[1] – 11. prosince 1934 Frenštát pod Radhoštěm[2]) byl moravský učitel, básník a spisovatel.
Jeho otec byl Philip Kalus (1801–1884), matka Johanna Theimer (1808–1873), svatbu měli 10. 11. 1824. Měl 11 sourozenců: Filipa (1826–1895), Johanu Reinoškovou (1828), Viktorii Pelikánovou (1832–1913), Marianu Boháčovou (1834), Johana (1836), Františku Fojtkovou (1838), Veroniku Kaděrovou (1840–1919), Amálii Finklovou (1844), Anežku Brunnerovou (1845), Antonína (1849) a Františka (1850).
Narodil se do chudé tkalcovské rodiny jako čtrnácté dítě (před jeho narozením zemřely Cecílie a Anna). Od mala se musel zapojit do práce na stavu, tkalcovství se také vyučil. V roce 1880 se (v pětadvaceti letech) nechal zapsat do třetí třídy měšťanské školy. V letech 1881–1885 absolvoval učitelský ústav v Příboru. Byl učitelem (40 let), nejdéle učil na Čeladné, kde se stal ředitelem obecné školy.[3] Bývalá školní budova je dnes malým obecním muzeem a výstavní síní, která nese název Památník Josefa Kaluse.[4]
4. února 1891 se oženil ve Frenštátě pod Radhoštěm se svou příbuznou Marcelou Fialkovou (1863–1935), se kterou měl dvě děti – Marii (1893) a Jaromíra (1898).[5][p 1] Byl členem Moravského kola spisovatelů (1912–1934). Do důchodu odešel v roce 1925 a vrátil se do rodného Frenštátu, kde bydlel na adrese Rožnovská 239.[6] Zemřel 11. prosince 1934 ve Frenštátě. Pohřben byl na zdejším městském hřbitově.
Úmrtí Josefa Kaluse široce zaznamenal tisk. František Sekanina zveřejnil v Národní politice laskavý fejeton, kde např. uvádí, že mezi jeho ctitele patřil Jaroslav Vrchlický.[7]
Poezie Josefa Kaluse byla ovlivněna tvorbou Josefa Václava Sládka; vyjadřoval v něm lásku k rodnému kraji. Významnou část tvorby věnoval dětem.[6]
Řadu jeho knih ilustroval Bohumír Jaroněk.[zdroj?]
Přispíval do časopisů a novin Květy, Lidové noviny, Lumír, Malý čtenář a dalších.[6]