| Josef Fiala | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Narození | 3. března 1748 Lochovice  České království |
| Úmrtí | 31. července 1816 (ve věku 68 let) Donaueschingen .svg){kind=small} Bádensko
Bádensko |
| Povolání | hudební skladatel, hobojista a gambista |
| Nástroje | hoboj |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Fiala (3. března 1748 Lochovice[1] – 31. července 1816 Donaueschingen) byl český gambista, hobojista a hudební skladatel.
V mládí byl ve službách hraběnky Valpurgy Netolické a hrál v její kapele na zámku v Lochovicích. Hraběnka jej vyslala do Prahy, aby studoval hru na hoboj u předního hobojisty Jana Šťastného. Zde se naučil i hře na violoncello a violu da gamba u Františka Josefa Wernera. Z poddanství se mu podařilo uprchnout a v roce 1774 se stal hobojistou na dvoře knížete Arnošta Kraft z Oettingen-Wallersteinu ve Švábsku. Jeho spoluhráči v kapele byli mimo jiné Ignaz von Beeck, Josef Rejcha a František Antonín Rössler-Rosetti. Dochoval se záznam z roku 1776 o křtu jeho nemanželského syna Františka Xavera Josefa.
V roce 1777 byl jmenován hobojistou kapely bavorského kurfiřta Maxmiliána Josefa III. Na jeho dvoře se setkal s Wolfgangem Amadeem Mozartem, se kterým se spřátelil. Mozart ho uvedl do šlechtické společnosti, pomáhal mu s pořádáním koncertů a přispěl tak k jeho pozdějšímu věhlasu.
Ve stejném roce se oženil s dcerou svého kolegy, hornisty Josefa Procházky. Z mnoha dětí, které se jim narodily, pouze dvě následovaly svého otce. Josef a Maximilián se stali hudebníky v Badische Hofkapelle v Karlsruhe.
Ke konci roku 1778 odešel do Salcburku (bydlel ve stejném domě jako Mozart), kde se stal hobojistou v kapli arcibiskupa Jeronýma z Colloreda. Hrál na housle a violoncello i v divadelním orchestru a účastnil se tak i premiéry Mozartova Únosu ze serailu. Ze Salcburku se přesunul do Vídně, kde působil jako první hornista v kapele knížete Esterházyho.
V roce 1786 byl pozván do Petrohradu, kde vstoupil do služeb knížete Orlova, aby zorganizoval jeho orchestr. Na zpáteční cestě z Ruska uspořádal několik koncertů v různých evropských městech včetně Prahy, Berlína a Vratislavi. Hrál i před pruským králem Fridrichem Vilémem II. Po návratu, se v roce 1792 stal prvním violoncellistou v kapele knížete Josefa Marii Benedikta z Fürstenbergu v Donaueschingenu, kde v roce 1816 zemřel.
Josef Fiala byl všestranný skladatel i výkonný umělec. Své současníky udivoval virtuozitou své hry a vrcholnou technickou obtížností se vyznačovaly i jeho instrumentální koncerty. V jeho díle je patrný vliv W. A. Mozarta a naopak sám Mozart Fialovy skladby vysoce oceňoval. Poměrně velká část jeho děl se dochovala. Dodnes některá vycházejí znovu v moderních revizích. U nás byla jeho díla nalezena na zámku v Náměšti nad Oslavou. V roce 1993 vydal Reimländer tematický katalog jeho děl.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Fiala na Wikimedia Commons 