| Jan Evangelista Zelinka | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Narození | 13. ledna 1893 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 30. června 1969 (ve věku 73 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Žánry | klasická hudba, opera a scénická hudba |
| Povolání | úředník, skladatel, klavírista |
| Rodiče | Jan Evangelista Zelinka starší |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Evangelista Zelinka (13. ledna 1893 Praha[1] – 30. června 1969 Praha) byl český skladatel, klavírista a hudební publicista.
Český skladatel Jan Evangelista Zelinka byl synem stejnojmenného otce (Jan Evangelista Zelinka starší, 1856–1935), který byl ředitelem řady pražských kůrů a skladatelem především církevní hudby. Zelinka vystudoval obchodní akademii a až do 2. světové války pracoval jako úředník spořitelny, pak se věnoval skladbě. Hudebně se vzdělával jen nepravidelně a soukromě, nejprve u svého otce, poté u přítele rodiny, skladatele Josefa Bohuslava Foerstera a u mladších skladatelů Vítězslava Nováka, Otakara Zicha a Josefa Suka, zejména však u Otakara Ostrčila. Ostrčil také Zelinku v začátcích nejvíce podporoval a provedl v pražském Národním divadle jeho první hudebně-dramatické práce, opery Dceruška hostinského (1925) a Devátá louka (1931) a balet Skleněná panna (1928).[2]
J. E. Zelinka byl velmi plodným skladatelem a komponoval ve všech hudebních formách (písně, sbory, kantáty, komorní hudba, symfonická hudba), zejména se však věnoval hudebně-dramatickému oboru. Napsal hudbu ke stovkám divadelních a rozhlasových inscenací a rovněž k filmům (např. Třetí rota režiséra Svatopluka Innemanna, 1931, nebo Červená ještěrka režiséra Františka Sádka, 1948).[3] Značná část tvorby je věnována dětem.
Zelinkova hudba vychází z pozdního romantismu jeho učitelů, vyniká zejména lyrickou, citově zaměřenou stránkou, od 40. let významně ovlivněnou folklorem. Podle Anny Hostomské "v celém svém díle vychází z lásky k člověku".[4]
