Hepatitida B | |
---|---|
![]() Virus hepatitidy B pod elektronovým mikroskopem | |
Klasifikace | |
MKN-10 | B16., B18.0, B18.1 |
MeSH | D006509 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hepatitida B je onemocnění způsobené HBV virem hepatitidy B, který napadá játra hominoidů, včetně lidských, a způsobuje zánět zvaný hepatitida. Nemoc původně známá jako „sérová hepatitida“,[1] způsobila epidemie v částech Asie a Afriky a je endemická v Číně.[2] Virem hepatitidy B byla infikována asi třetina světové populace, tj. více než 2 miliardy lidí.[3] Z toho 350 milionů lidí je chronickými nositeli viru.[4] Hepatitida B může být doprovázena hepatitidou D, ta se naopak nemůže přenést sama bez přítomnosti typu B.
Akutní onemocnění způsobuje zánět jater, zvracení, žloutenku a vzácně smrt. Chronická hepatitida B může nakonec způsobit jaterní cirhózu a hepatocelulární karcinom – smrtelné onemocnění s velmi špatnou reakcí na dostupné druhy chemoterapie.[5] Infekci lze předcházet preventivním očkováním.[6]
Virus hepatitidy B je hepadnavirus[7] a má kruhový genom tvořený částečně dvojitě propletenou DNA. Viry se replikují přes RNA střední formu reverzní transkripce a v tomto ohledu jsou podobné retrovirům.[8] Přestože replikace probíhá v játrech, virus se šíří do krve, kde se u infikovaných pacientů nacházejí virus-specifické proteiny a jejich odpovídající protilátky. K diagnostikování hepatitidy B se používají krevní testy na tyto proteiny a protilátky.[9]
Za odhalení viru hepatitidy B a později také vývoj patřičných diagnostických testů a vakcíny byla v roce 1976 udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu americkému lékaři Baruchu Samuelovi Blumbergovi.
Žloutenka typu B se NEmůže přenášet náhodně. Nemůže se přenášet kýcháním, kašláním, objímáním nebo snědením potraviny, která byla připravovaná někým nakaženým se žloutenkou typu B
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hepatitis B na anglické Wikipedii.