| Henri-Montan Berton | |
|---|---|
 rytina Masson, C. Deblois a Massard | |
| Základní informace | |
| Narození | 17. září 1767 Paříž |
| Původ | francouzský |
| Úmrtí | 22. dubna 1844 Paříž |
| Žánry | klasická hudba |
| Povolání | houslista, hudební skladatel, dirigent a libretista |
| Členem skupiny | Académie des beaux-arts |
| Ocenění | důstojník Řádu čestné legie |
| Děti | Henri François Berton |
| Rodiče | Pierre-Montan Berton |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Henri-Montan Berton (17. září 1767 Paříž – 22. dubna 1844) byl francouzský hudební skladatel, houslista, dirigent a libretista.
Druhý v řadě dynastie skladatelů, kteří ovlivňovali francouzskou hudbu téměř celé století. Byl synem a žákem skladatele Pierre-Montana Bertona. Již v patnácti letech se stal houslistou v orchestru pařížské Opery. Dále studoval kompozici u Jeana-Baptista Reye a Antonia Sacchiniho.
Již v jeho devatenácti letech byly veřejně hrány jeho kantáty a oratoria. Od roku 1787 uváděla pravidelně jeho opery Opéra-Comique. Mimořádný úspěch zaznamenal v roce 1790 operou Les rigueurs du cloître, která kromě hudebních kvalit svým tématem těžila z antiklerikální nálady doby po Francouzské revoluci. Dalším velkým úspěchem byla opera Aline, reine de Golconde (premiéra 3. září 1803), která se hrála na četných scénách i v zahraničí, mimo jiné v roce 1814 také v Praze. Nejúspěšnějším jeho dílem však byla opera Les deux mousqetaires, která se na scéně Opéry-Comique hrála 10 let a dosáhla počtu 117 představení.
V letech 1807–1810 byl Berton hudebním ředitelem divadla Théâtre de l'Impératrice a v letech 1810–1815 sbormistrem pařížské opery. Po smrti Étienne Méhula převzal v roce 1818 jeho kompoziční třídu na pařížské konzervatoři a v této funkci setrval až do své smrti v roce 1844.
V souladu s rodinnou tradicí, se i jeho syn, Henri François Berton (1784–1832), stal hudebním skladatelem.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Henri-Montan Berton na Wikimedia Commons 