Hendrik Goltzius
Narození	únor 1558 Bracht
Úmrtí	1. ledna 1617 (ve věku 58 let) Haarlem
Povolání	malíř, rytec, grafik, mědirytec, kreslíř, sběratel umění, print publisher, dřevorytec a výtvarník
Významná díla	Dying Adonis Vertumnus and Pomona Lot and his Daughters
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hendrik Goltzius, též Goltz (leden-únor 1558, Mühlbracht, nyní Bracht-am-Niederrhein – 1. ledna 1617, Haarlem) byl nizozemský grafik, kreslíř a malíř, představitel severského manýrismu.

Život

Hendrik Goltz se narodil v Německu poblíž hranice se španělským Nizozemskem v umělecké rodině. Jeho dědeček Hubrecht von Hinsbeck, alias Goltzius byl malíř a starosta Venlo, prastrýc Syberdt Goltz sochař, otec a bratr Jan byli malíři, bratranec byl umělec a medievalista. Hendrik ve věku jednoho roku utrpěl úraz - oheň mu popálil a trvale znetvořil pravou ruku. Přesto byl od dětství talentovaným kreslířem a po školení u svého otce, malíře skla v Duisburgu, se roku 1575 stal žákem nizozemského humanisty, teologa a rytce, exulanta v Xantenu, Dircka Volkertszoon Coornherta. Jeho úraz, který později zaznamenal vlastní detailní kresbou (1588), se nakonec stal výhodou při rytecké práci, protože umožnil pevně držet burinu a pracovat silou svalů celé ruky.

Roku 1577 se přestěhoval do Haarlemu a roku 1579 se zde oženil s bohatou vdovou Margarethou Jansdr. Manželství zůstalo bezdětné, ale svatbou získal dostatek financí k založení vlastního nakladatelství v Haarlemu (1582), kterým prolomil dosavadní monopol Antwerp ve vydávání uměleckých grafických listů. Roku 1583 se zde seznámil s vlámským malířem a historikem umění Karlem van Manderem, který mu ukázal kresby Bartholomea Sprangera. Goltzius s Manderem a místním malířem Cornelisem van Haarlem založil malířskou Akademii. Goltzius měl mnoho žáků, kteří v rytinách napodobovali jeho manýristický styl (Jakob de Gheyn II., nevlastní syn Jacob Matham, Pieter de Jode I., Jan Saenredam, Jan Muller). Jedním z žáků Akademie, který se později oženil s jeho mladší sestrou Sofií (1595), byl malíř, rytec, kartograf a vynálezce Cornelius Drebbel. Karel van Mander se stal jeho životopiscem.^[1]

Roku 1590 cestoval do Hamburku, Mnichova a odtud do Itálie. Důvodem k jeho cestě byly zhoršující se duševní deprese. Přes Benátky, Bolognu a Florencii přijel roku 1591 do Říma. Tam kreslil antické památky a díla Michelangela a Rafaela, portrétoval řadu umělců (Giambologna). Navštívil také Neapol a Pozzuoli. Vrátil se roku 1591 přes Mnichov do Haarlemu.^[2]

Roku 1600, ve věku 42 let, skončil s grafickými technikami a po zbytek života se věnoval olejomalbě. Zemřel 1. ledna 1617 a je pohřben v kostele sv Bavo v Haarlemu^[3]

Dílo

Z díla Hendricka Goltziuse se zachovalo více než 500 kreseb, 160 rytin a 50 obrazů nebo sérií rytin. Jako grafik dovedl k dokonalosti vytváření "tonálního efektu" změnou tloušťky ryté linie. K dosažení ještě jemnějšího stínování užil tečkovací techniku v kombinaci se šikmým šrafováním (Faëthón, 1588). V letech 1593 - 1594 vytvořil cyklus šesti desek se scénami ze života Marie a dětství Krista, které jsou považovány za jeho mistrovská díla. Byl schopen reprodukovat styly různých grafiků jako Dürer, Lucas van Leyden, Federico Barocci, Parmigianino, Raphael nebo Jacopo Bassano. V grafickém listu s Obřezáním Krista napodobil tak dokonale Dürera, že list byl odborníky považován za nepublikované dílo německého mistra. Svými grafickými reprodukcemi obrazů Bartholomea Sprangera proslavil sebe i malíře a byl velmi ceněn císařem Rudolfem II., na jehož dvoře Spranger působil.^[4]

Úraz v dětství, který znetvořil jeho ruku, chápal jako jakousi zkoušku ohněm. Ve svém domě vytvořil na zdi monumentální grisaillovou kresbu připomínající antický reliéf, na které římský hrdina Gaius Mucius Scaevola obětuje ruku v ohni na oltáři, aby zachránil svůj lid.^[5]

Za Goltziova mistrovská díla jsou považovány kresby perem a olejomalby, kterými dokonale reprodukoval své grafické listy. Kromě rytin byl také autorem několika šerosvitových dřevořezů. Z malířů, jejichž díla měl možnost poznat v Itálii, ho nejvíce inspiroval Tizian. Roku 1612 navštívil v Haarlemu Rubense. V malířské akademii, kterou založil, zavedl malování podle živého modelu. Na svých cestách v okolí Haarlemu pořizoval skici krajin a stal se tak jedním z předchůdců proslulé školy nizozemských krajinářů. Za jeho nejslavnější obraz je považována Danaë (Los Angeles County Museum of Art).

Grafické listy a jejich předlohy

• 
  Svatá rodina (podle Bartholomea Sprangera (1583)
• 
  Venuše a Mars překvapeni Vukánem, podle vlastní kresby ve stylu Bartholomea Sprangera (1585)
• 
  Drak požírající Kadmovy druhy (1588)
• 
  Cornelis van Haarlem: Drak požírající Kadmovy druhy (1588)
• 
  portrét Dircka Volckertszoon Coornherta (1591-1592)
• 
  Herkules, Ercole Farnese (1592) - Google Art Project
• 
  Obřezání Krista v chrámu (1594)
• 
  Sv. Jeroným na poušti (1596)
• 
  Herkules zabíjí Cacuse (šerosvitový dřevořez)

Malba

• 
  Bez Cerese a Bakcha Venuše zmrzne - Google Art Project (1600-1603)
• 
  Danaë přijímající Jupitera jako zlatý déšť (1603)
• 
  Umírající Adonis (1609)
• 
  Jupiter a Antiope (1612)
• 
  Vertumnus a Pomona (1613)
• 
  Žehnající bolestný Kristus (1614)
• 
  Prvotní hřích (1616), Google Art Project
• 
  Lot a jeho dcery (1616)
• 
  Cadmus zabíjí draka (před 1617)

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hendrik Goltzius na francouzské Wikipedii, Hendrik Goltzius na anglické Wikipedii, Hendrick Goltzius na německé Wikipedii a Hendrick Goltzius na nizozemské Wikipedii.

Literatura

• I. van Thiel-Stroman, 'Hendrick Goltzius ‘, in: Painting in Haarlem 1500-1850. The collection of the Frans Hals Museum, Gent-Haarlem 2006, p. 156-162
• Irving Lavin, “CLAUDE MELLAN’S HOLY FACE”, “Il Volto Santo di Claude Mellan: ostendatque etiam quae occultet,” in: Christoph L. Frommel and Gerhard Wolf, eds., L'immagine di Cristo. Dall'acheropita alla mano d'artista. Dal tardo medioevo all'età barocca, Studi e testi 432., Vatican City, 2006, pp. 449-91On line, by Institute for Advanced Study, Princeton, NJ
• P.J.J. van Thiel, 'Hendrick Goltzius', The Burlington Magazine 2003, p. 474-477
• Annette Krüger: Kunsttheoretische Motive in den Federkunststücken von Hendrick Goltzius. Hamburg 2001
• H.E.C. Mazur-Contamine, 'Goltzius' seven oval Chiaroscuro Woodcuts. A Reinterpretation', Delineavit et Sculpsit no. 12, april 1994, p. 1-45
• Emil Reznicek, 'Drawings by Hendrick Goltzius, thirty years later. Supplement to the 1961 catalogue raisonné', Master Drawings 31 (1993), p. 215-278.
• Emil Reznicek, Hendrick Goltzius als Zeichner. Rijksuniversiteit Utrecht, 1961;
• Emil Reznicek,'Het begin van Goltzius' loopbaan als schilder.' Oud Holland 75 (1960): 30-49;
• Emil Reznicek,Die Zeichnungen von Hendrick Goltzius. 2 vols. Utrecht: Haentjens Dekker & Gumbert, 1961;

• Emil Reznicek,'Hendrik Goltzius 1961-1991 - een overzicht van dertig jaar onderzoek.' in Falkenburg, Reindert, Filedt Kok, Jan Piet, and Leeflang, Huigen (eds.) Goltzius-Studies: Hendrik Goltzius 1558-1617. Nederlands Kunsthistorisch Jaarboek 42/43 (1991-1992): 121-144;
• Emil Reznicek,Hendrick Goltzius. Drawings Rediscovered 1962-1992. Supplement to Die Zeichnungen von Hendrick Goltzius (1961). New York: Master Drawings Association, 1993;
• Emil Reznicek,'Drawings by Hendrick Goltzius, Thirty Years Later'. Supplement to the 1961 Catalogue raisonné.' Master Drawings 31, 3 (1993);
• Emil Reznicek,'Hendrik Goltzius'. Dictionary of Art, 12 (1996): p. 881.
• L.W. Nichols, The paintings of Hendrick Goltzius (1558-1617), New York 1990 (Doctorial Dissertation, Columbia University)
• Walter L. Strauss, Hendrick Goltzius (1558-1617). The Complete Engravings and Woodcuts, New York 1977
• Wilhelm Adolf Schmidt: Goltzius, Hendrik. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 9, Duncker & Humblot, Leipzig 1879, S. 361 on line

Související články

• Faëthón (Hendrick Goltzius)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hendrik Goltzius na Wikimedia Commons
• Web Gallery of Art: Goltzius, Hendrick
• RKD Artists: Hendrick Goltzius
• Nadine Orenstein, Hendrick Goltzius (1558–1617), MET, 2003