Guido Reni
Autoportrét, okolo roku 1635, Galleria degli Uffizi
Autoportrét, okolo roku 1635, Galleria degli Uffizi
Narození4. listopadu 1575
Bologna
Úmrtí18. srpna 1642 (ve věku 66 let)
Bologna
Místo pohřbeníBazilika svatého Dominika
NárodnostItalové
Povolánímalíř, ilustrátor, kreslíř, projektant, rytec leptů, designér a výtvarník
Významná dílaJudith
Vraždění neviňátek
OvlivněnýCaravaggio
Rafael Santi
Michelangelo Buonarroti
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Guido Reni (4. listopadu 1575, Calvenzano – 18. srpna 1642, Bologna) byl italský barokní malíř. Studoval u Denise Calvaerta, Lodovica a Annibala Carracciů, později odjel do Říma, kde se seznámil s dílem Caravaggiovým. Činný byl zejména v Bologni. Tvořil náboženské, mytologické obrazy a portréty. Jeho styl, ve kterém je již patrné plně vyvinuté baroko, se vyznačuje zprvu barevnou citovostí, později se obrazy stávají chladnými. Získal si řadu významných mecenášů včetně papeže Pavla V.

Život

Do Calvaertovy dílny vstoupil již v devíti letech a v Akademii bratří Carracciů se začal učit ve třinácti letech. Jeho spolužákek tam byl Domenichino. V roce 1598 se podílel na výzdobě fasády Palazzo Pubblico v Bologni. Po čtyřech letech strávených v Bologni se roku 1602 vydal s Albanim do Říma. Po té se navrátil zpět do Bologni a od roku 1605 žil opět v Římě. Jeho velkým podporovatelem se mu stal kardinál Caffarelli-Borghese. Poskytoval mu takové množství zakázek, že Reni byl nucen zaměstnávat pomocníky, což ovšem znamenalo snížení kvality. K přijímání dalších a dalších zakázek byl Reni nucen také svou hráčskou závislostí. V roce 1622 odcestoval Reni opět do Bologni, kde se po smrti Lodovica Carracciho ujal vedení bolognské školy. [1]

Zemřel v Bologni a je tam se svou ženou Elisabettou Sirani pohřben v růžencové kapli kostela San Domenico.

Dílo

Galerie

Reference

  1. ↑ a b BAUER, Hermann; PRATER, Andreas. Baroko. Příprava vydání Daniela Kumorová; redakce Jan Heller; překlad Michaela Váňová. Praha: Taschen/Slovart s.r.o., 1997. Dostupné online. ISBN 978-3-8228-5283-5, ISBN 978-80-7209-907-8. Kapitola Vraždění neviňátek. 

Externí odkazy

Pahýl Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Kategorie