Gino Paoli
Narození23. září 1934 (89 let)
Monfalcone
Povolánípísničkář, zpěvák, politik a hudební skladatel
DětiAmanda Sandrelli
PodpisPodpis
Webová stránkaginopaoli.it
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gino Paoli (* 23. září 1934, Monfalcone, Itálie) je italský písničkář.

Životopis

Narodil se v Monfalcone nedaleko Terstu, ale jeho rodina se záhy přestěhovala do Janova, kde Paoli žije dodnes.

Původně se věnoval malířství, teprve koncem 50. let se přiklonil k hudbě. Po vystřídání několika zaměstnání byl spolu se svými přáteli Luigi Tencem a Bruno Lauzim přizván ke spolupráci se studiem Ricordi. Jeho prvním úspěchem byla píseň La gatta (Kočka).

Další písní z jeho rané tvorby byla Il cielo in una stanza, kterou složil v r. 1959. Paoli přiznal, že ho text napadl když ležel na posteli v nevěstinci. Při pohledu na purpurový strop přišel na myšlenku že "láska kvete vždy a všude". Singl zazpívala Mina a stal se italskou nejprodávanější písní roku, dokonce se umístil v Billboard Hot 100. Píseň také zazněla ve filmech Io bacio... tu baci, Appuntamento a Ischia, Goodfellas a Sapore di sale.

V době svých velkých raných úspěchů se však Paoli dostal do závislosti na drogách a dokonce se pokusil o sebevraždu střelou do srdce, ale netrefil se. Pak se mu podařilo se vyléčit.

V r. 1974 se vrátil na hudební scénu s LP deskami I semafori rossi non sono Dio a Il mio mestiere (1977). V 80. letech Paoli vydal sérii alb a v r. 1985 podnikl turné po Itálii s Ornellou Vanoni.

V r. 1987 byl zvolen do italské poslanecké sněmovny za komunistickou stranu. V r. 1992 opustil politickou scénu a pokračoval ve své hudební kariéře.

Oženil se s herečkou Stefania Sandrelli, později se rozvedli. Jejich dcera Amanda Sandrelli se stala také herečkou.

Byl mu věnován jeden díl televizního dokumentárního cyklu Básníci Evropy (1996) Jiřího Vondráka.

Diskografie

Externí odkazy

.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal} Nositelé ceny Premio Tenco Pro hudebníka Léo Ferré, Sergio Endrigo, Giorgio Gaber, Domenico Modugno a Gino Paoli (1974) • Vinicius de Moraes, Fausto Amodei, Umberto Bindi, Fabrizio De André, Francesco Guccini a Enzo Jannacci (1975) • Georges Brassens (1976) • Jacques Brel (1977) • Leonard Cohen (1978) • Lluís Llach (1979) • Atahualpa Yupanqui (1980) • Chico Buarque de Hollanda (1981) • Arsen Dedić (1982) • Alan Stivell, Paolo Conte, Giovanna Marini a Roberto Vecchioni (1983) • Colette Magny (1984) • Silvio Rodríguez, Dave Van Ronk a Bulat Okudžava (1985) • Tom Waits a Joan Manuel Serrat (1986) • Joni Mitchell (1988) • Randy Newman (1989) • Caetano Veloso (1990) • Charles Trenet (1991) • Vladimir Vysockij (1993) • Pablo Milanés (1994) • Sérgio Godinho (1995) • Renato Carosone (1996) • Jackson Browne (1997) • Elvis Costello (1998) • Bruce Cockburn a Zülfü Livaneli (1999) • Nick Cave a Rickie Lee Jones (2000) • Laurie Anderson a Luis Eduardo Aute (2001) • Donovan a Gilberto Gil (2002) • Eric Andersen a Patti Smith (2003) • Peter Hammill (2004) • John Cale a Khaled (2005) • Willy DeVille a Bruno Lauzi (2006) • Jacques Higelin (2007) • Milton Nascimento (2008) • Franco Battiato a Angélique Kidjo (2009) • Paul Brady (2010) • Luciano Ligabue a Jaromír Nohavica (2011) • The Klezmatics (2012) • Robyn Hitchcock (2013) • José Mário Branco, David Crosby, Maria Farantouri, The Plastic People of the Universe a John Trudell (2014) • Francesco Guccini (2015) • Otello Profazio a Stan Ridgway (2016) • Vinicio Capossela (2017) • Zucchero Fornaciari a Salvatore Adamo (2018) • Pino Donaggio, Gianna Nannini a Eric Burdon (2019) • Vasco Rossi a Sting (2020) • Mogol, Fiorella Mannoia, Vittorio De Scalzi, Paolo Pietrangeli, Enrico Ruggeri, Stefano Bollani a Marisa Monte (2021) • Alice, Claudio Baglioni, Angelo Branduardi, Fabio Concato, Jurij Ševčuk, Giorgio Conte, Bénabar a Michael McDermott (2022) Pro kulturní osobnost Nanni Ricordi (1974) • Michele L. Straniero (1975) • Filippo Crivelli (1976) • Dario Fo (1977) • Roberto Roversi (1978) • Roberto De Simone (1979) • Giancarlo Cesaroni (1980) • Giorgio Calabrese a Ornella Vanoni (1981) • Roberto Murolo (1982) • Sergio Bardotti (1983) • Paolo Poli (1984) • Bulat Okudžava (1985) • Susana Rinaldi (1986) • Žanna Bičevská (1989) • Antonio Carlos Jobim (1990) • Milva (1991) • Virgilio Savona (1994) • Cesária Évora a Cheikha Rimitti (1995) • Lowell Fulson (1996) • Paddy Moloney (1997) • Roger McGuinn (1998) • Mercedes Sosa (1999) • Ute Lemper a Franco Lucà (2000) • Meri Lao (2001) • Arto Lindsay a Enrique Morente (2002) • Jane Birkinová a Maria Del Mar Bonet (2003) • Dulce Pontes (2004) • Fernanda Pivano (2005) • Gianfranco Reverberi a Achinoam „Noa“ Nini (2006) • Marianne Faithfullová (2007) • Joan Molas (2008) • Horacio Ferrer (2009) • Amancio Prada, Roberto „Freak“ Antoni (2010) • Mauro Pagani (2011) • Alessandro Portelli (2012) • Garland Jeffreys a Cui Jian (2013) • Gianni Minà (2014) • Guido De Maria (2015) • Sergio Staino (2016) • Massimo Ranieri a Camanè (2017) • Carlo Petrini (2018) • Franco Fabbri (2019) • Vincenzo Mollica (2020) • Pere Camps (2021) • Giancarlo Governi a Gualtiero Bertelli (2022)
Kategorie