Francis Hutcheson | |
---|---|
Narození | 8. srpna 1694 Drumalig |
Úmrtí | 8. srpna 1746 (ve věku 52 let) Dublin |
Místo pohřbení | St. Mary's Church, Dublin |
Alma mater | Glasgowská univerzita (1710–1716) |
Povolání | filozof, ekonom, teolog, spisovatel a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatel | Glasgowská univerzita (od 1729) |
Nábož. vyznání | presbyterianismus |
Děti | Francis Hutcheson |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Francis Hutcheson (8. srpna 1694, Drumalig, Irsko – 8. srpna 1746, Glasgow, Skotsko) byl skotský filosof a jeden ze zakladatelů Skotského osvícenství.
Narodil se v Irsku do rodiny skotských presbyteriánů. Studoval filosofii, literaturu a teologii na University of Glasgow.
Jeho myšlenky ovlivnily i takové velikány, jakými byli např. David Hume nebo Adam Smith. Byl významným teoretikem morální filozofie.[1]
Hutcheson vystupoval proti Mandevillovi a byl pokračovatelem směru Shaftesburyho. Svědomí, a nikoli zájem je kriteriem mravnosti. Mravní zákony jsou věčné a neměnné.[2] Stejně jako Shaftesbury spojuje Hutcheson etiku s estetikou, pokládajíce esteticky cit právě tak za vrozený, jako etický.[3]