Lucius Flavius Philostratus | |
---|---|
Díla Filastrata v latinském překladu Antonia Bonfiniho. Překlad byl vytvořen ve Florencii mezi lety 1487 a 1490 pro krále Matyáše Korvína. | |
Narození | 165/170 Lémnos, Řecko |
Úmrtí | mezi 244/249 Athény, Řecko |
Občanství | athénské |
Povolání | životopisec, filosof |
Znám jako | životopisec |
Období | římské císařství |
Choť | Aurelia Melitine |
Děti | 2 synové |
Rodiče | Philostratus |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Flavius Filostratos či Lucius Flavius Philostratus[1] (* kolem roku 165/170, Lémnos, Řecko; † mezi léty 244 a 249, Athény, Řecko), řečený „Athéňan“, byl řecký sofista římského císařského období. Jeho rodina pocházela z ostrova Lémnos, kde vlastnila nemovitosti. Jeho otec byl také sofista stejného jména a jako všichni obyvatelé ostrova měl athénské občanství. Podle byzantského lexikonu Suda se narodil pravděpodobně kolem roku 170 a zemřel nejspíše v Athénách někdy mezi lety 244 a 249, anebo v Týru kolem roku 250.
Flavius Filostratos se narodil kolem roku 170. Vzdělání získal v Athénách. Jeho učitelem byl Proclus z Naukratisu; pravděpodobně také studoval u Damiana z Efezu, Hippodroma z Larissy (Hippodromos z Thesálie) a Antipatera z Hierapolisu (Publius Aelius Antipater). Podle lexikonu Suda začínal svou kariéru jako řečník a učitel v Athénách a Římě. Může být totožný s Luciem Flaviem Philostratem, který se ve třech nápisech objevuje jako prominentní athénská osobnost, ale nápisy mohou také odkazovat i na historika Philostrata z Athén. V jednom z nápisů z první dekády 3. století je Lucius Flavius Philostratus označován jako velitel hoplitů; tento úřad v té době již nebyl vojenský, ale bylo to označení vysokého úředníka odpovědného za veřejné zásobování potravinami. „Druhý“ Philostratus je pravděpodobně srovnatelný se sofistou Flaviem Philostratem, kterého město Athény poctilo sochou v Olympii.
Kolem roku 205/207 byl Flavius u dvora císaře Septimia Severa v Římě, kde si získal přízeň císařovny Julie Domny. Zjevně doprovázel císařovnu na jejích cestách: v letech 212 nebo 213 je zaznamenán v oblasti Galie, pravděpodobně byl také členem jejího doprovodu v letech 214 až 217, když doprovázela svého syna císaře Caracallu při cestě na východ v období válek s Parthy. Zemřela v Antiochii v roce 217.[2] Po Juliině smrti Flavius pobýval delší dobu v Týru a pak pravděpodobně odešel do Athén, kde zřejmě strávil poslední roky svého života jako učitel rétoriky. Podle lexikonu Suda zemřel za vlády císaře Filipa Arabského (244–249).
Flavius byl ženatý s ženou jménem Aurelia Melitine a měl s ní dva syny, z nichž jeden – stejně jako další příbuzní – se stal senátorem.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Flavius Philostratos na německé Wikipedii.