| Ernest Hello | |
|---|---|
 | |
| Narození | 4. listopadu 1828 Lorient |
| Úmrtí | 14. července 1885 (ve věku 56 let) Lorient |
| Povolání | spisovatel, literární kritik, prozaik, esejista, novinář a překladatel |
| Alma mater | Lyceum Ludvíka Velikého |
| Manžel(ka) | Jean Lander |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ernest Hello, také Arnošt Hello [eló] (4. listopadu 1828, Lorient – 14. července 1885 tamtéž) byl francouzský katolický spisovatel, překladatel a filosof. Jeho díla inspirovala Josefa Floriana.
Narodil se v bretaňském Lorientu v rodině významného právníka a studoval práva v Rennes a v Paříži na Lyceu Ludvíka Velikého. Ačkoli absolvoval s vyznamenáním, k povolání měl mravní výhrady a nikdy je nevykonával. Ovlivněn spisovatelem J. Barbey d'Aurevilly působil jako spisovatel a publicista, kritik soudobého ateismu a obránce katolického křesťanství. V letech 1859–1861 vydával katolický deník Le Croisé ("Křižák"), později se věnoval také mystice a překládal dílo J. Ruisbroeka a Angely da Foligno. Celý život trpěl chorobou páteře, což podle některých ovlivnilo melancholickou náladu jeho spisů.
Hellovy spisy jsou psány s velkým nadšením i satirickým ostnem, mají vysokou literární úroveň a řada z nich je i myšlenkově originální, takže byly hojně překládány.[1] Měly velký vliv na Léona Bloy a řadu dalších. V českém prostředí inspirovaly Josefa Floriana, který je překládal a vydával. Hlavní spisy:
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ernest Hello na Wikimedia Commons 