Enrique Guaita známý též pod poitalštěnou verzí svého jména Enrico Guaita (11. června 1910, Lucas González, Argentina – 18. května 1959, Bahía Blanca, Argentina) byl argentinsko-italský fotbalista, který reprezentoval jak rodnou Argentinu, tak Itálii, do které načas přesídlil (a to v době, kdy FIFA snadný přechod do jiného reprezentačního mužstva umožňovala).[1][2] Hrával na pozici útočníka.[3]
V Italském klubu AS Řím hrál jen dvě sezony, ale v sezoně 1934/35 vstřelil 28 branek a stal se králem střelců. Večer na začátku nové sezóny 1935/36, byl spolu se svými dvěma společníky autorem senzačního a odvážného útěku z Itálie do Argentiny, aby se vyhnul volání do zbraně na etiopskou válku, i když to bylo velmi nepravděpodobné, díky jeho postavení fotbalisty. Jako zrádci byli obviněni z obchodování s měnami, což mu bránilo v návratu do Itálie i po válce. Následně se mělo za to, že hráči byli odpůrci Giallorossi a Vittorio Pozzo tvrdil, že útěk byl způsoben vnitřní hrozbou pro změnu manažerů ve společnosti, ke které patřil.
S italskou reprezentací vyhrál MS 1934.[4] Na tomto šampionátu byl federací FIFA zařazen i do all-stars týmu.[5] Za Argentinu reprezentoval čtyřikrát a jednou v jejím dresu skóroval.[6] a získal zlatou medaili na Copě América 1937.