| Doudleby | |
|---|---|
 Kostel sv. Vincence | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | České Budějovice |
| Obec s rozšířenou působností | České Budějovice (správní obvod) |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°53′37″ s. š., 14°30′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 473 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,86 km²[2] |
| Katastrální území | Doudleby |
| Nadmořská výška | 425 m n. m. |
| PSČ | 370 07 |
| Počet domů | 170 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Doudleby 6 370 07 České Budějovice doudleby@volny.cz |
| Starosta | Zdeněk Šmíd |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Doudleby | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 544400 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Doudleby (německy Teindles) jsou obec v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, necelých deset kilometrů jižně od Českých Budějovic, v místech, kde řeka Malše zaklesnutým meandrem vytváří výrazný, k západu vybíhající ostroh. Obec tvoří dvě části, vlastní Doudleby na pravobřežním ostrohu, obtékaném Malší, a proti nim na levém břehu Straňany. Žije zde 473[1] obyvatel.
Povodí Malše a horní Vltavy se v době kolem roku 800 stalo ústřední oblastí slovanského osídlení kmene Doudlebů. Kmenovým centrem bylo od přelomu 8. a 9. století až do přelomu 9. a 10. století branišovické hradiště nad řekou Malší. Hradiště v Doudlebech bylo založeno při přemyslovské kolonizaci Doudlebska v 10. století.[4] První psaná zmínka o doudlebském hradišti se vyskytuje v Kosmově Kronice české z počátku 12. století v souvislosti se zprávou o úmrtí knížete Slavníka roku 981. Kosmas zde jmenuje Doudleby (Dudlebi) mezi pohraničními hrady Slavníkova panství na jižní straně proti Němcům. Mezi současnými historiky však převládá názor, že kronikář vzhledem k časovému odstupu od popisované doby nepostihl situaci přesně a že Doudleby byly spíše oporou pražských přemyslovských knížat. Od 10. do 13. století představovaly Doudleby středisko hradské soustavy pro oblast jižních Čech, jmény jsou známi zdejší kasteláni Kochan (1175) a Pilunk (1179 a 1186).[5] Antonín Profous vysvětluje německé jméno Doudleb – Teindles poněmčením českého slova označujícího opevněné hrady – Týnec.[6]
Se založením města Českých Budějovic coby nové opory panovnické moci význam Doudleb rychle upadl: poslední zmínka o doudlebském kraji pochází z roku 1268 a k roku 1291 už byly Doudleby v soukromých rukou, držel je rytíř Čeněk z Cipína, zakladatel rodu Doudlebských z Doudleb. Doudlebští, jejichž erb (půl ozbrojence tasícího meč) v novější době přijala obec za svůj, zde seděli po dvě a půl staletí. Posledním z nich, který ves držel, byl Petr Doudlebský z Doudleb († 1550), proslulý jak statečností v boji s Turky, tak skrblictvím. Tento prodal roku 1522 svou část Doudleb a Straňany Václavu Metelskému z Feldorfu, od něhož ji v roce 1544 koupilo město České Budějovice pro kostel sv. Mikuláše. Druhá polovice Doudleb přešla z majetku Doudlebských na rod Slavkovských ze Šonova a po dalších prodejích roku 1574 do rukou Viléma z Rožmberka. Tak se stalo, že až do zrušení poddanství byla ves rozdělena mezi panství České Budějovice a Třeboň. Třeboňská část se po smrti posledního Rožmberka Petra Voka v roce 1611 dostala Janu Jiřímu ze Švamberka. Ten se účastnil českého stavovského odboje, pročež byl v roce 1621 majetek jeho dědicům zkonfiskován a panství se ujal císař Ferdinand II. V roce 1660 je koupil hrabě Jan Adolf ze Schwarzenberku, jehož potomci pak byli pro polovinu doudlebských obyvatel vrchností až do roku 1848. Od roku 1850 dodnes tvoří Doudleby a Straňany společnou samosprávnou obec.
Obec Doudleby se skládá ze dvou částí, které obě leží v katastrálním území Doudleby
Obrázky, zvuky či videa k tématu Doudleby na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Doudleby v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích