Dewoitine D.21
Argentinská Dewoitine D.21
Argentinská Dewoitine D.21
Určenístíhací letoun
VýrobceDewoitine
První let1925
Zařazeno1927 (Francie)[1]
Vyřazeno1939 (Československo)
Charaktervyřazen ze služby
UživatelFrancouzské letectvo
Československé letectvo
Vyvinuto z typuDewoitine D.12
VariantyŠkoda D-1
Další vývojDewoitine D.25
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dewoitine D.21 byl francouzský jednomístný hornoplošný stíhací letoun s pevným podvozkem a otevřeným kokpitem vzniklý v 20. letech 20. století.

Vznik a vývoj

Prototyp D.21 vzniknul vývojem z typu D.12. Letoun byl později licenčně vyráběn v Argentině v tamní Fábrica Militar de Aviones, v Československu Škodovými závody (jako Škoda-Dewoitine D-1) a ve Švýcarsku státní zbrojovkou EKW. Jeden stroj užívaný Tureckem byl vybaven upraveným křídlem a pojmenován Orhanelli.

Operační historie

Argentina zakoupila 7 kusů a v licenci vyrobila dalších 58. Větší počet zakoupilo i Turecko. Československá licenční výroba dala v letech 1928-1929 vzniknout 1 prototypu a 25 sériovým kusům.[1][2] Vyrobené D-1 zpočátku zalétával zkušební pilot společnosti Dewoitine Marcel Doret, po něm nastoupil pilot Vladimír Černý. Typ byl užíván nejprve vojenským letectvem u Leteckého pluku 4 letkami 40 a 41 a 36. letkou LP 1. Jeden letoun (výr. č. 24) prošel zkouškami ve Vojenském leteckém ústavu studijním v Letňanech a několik exemplářů se dostalo také k VLU v Prostějově případně jeho Detašmánu v Chebu. V letectvu D-1 sloužily do roku 1935, kdy byly nahrazeny stroji Avia B-534. Později pět kusů (imatrikulace OK-PAA, -PAB, -PAC, -PAG a -PAH) získaly i Četnické letecké hlídky. V roce 1937 byly D-1 od hlídek vyřazeny a vráceny MNO k Vojenskému leteckému učilišti, nebo cvičným letkám pluků. Poslední zbylé stroje byly zrušeny v roce 1939.[1]

Varianty

Dewoitine D.21 C.1
Francouzská sériová verze, licenčně vyráběná i v Argentině, Švýcarsku a Turecku.
Škoda D-1
Československá licenční varianta vyrobená v počtu 26 kusů Škodovými závody. Od svého vzoru se lišila použitím motoru Škoda L a výzbrojí pouze dvou synchronizovaných kulometů Vickers v trupu.

Uživatelé

Orhanelli, turecká Dewoitine D.21 upravená pro pokus o rekordní lety.

Specifikace (D.21 C.1)

Třípohledový nákres D.21
Dewoitine D.21
Dewoitine D.21

Údaje podle[2] a [3]

Technické údaje

Výkony

Výzbroj

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dewoitine D.21 na anglické Wikipedii.

  1. a b c Němeček 1983
  2. a b Donald 1997
  3. Grey 1928

Literatura

Externí odkazy

Pahýl Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.