Chlumec nad Cidlinou (německyChlumetz an der Zidlina) je město v okrese Hradec Králové. Nachází se asi 28 km západně od krajského města Hradce Králové. K městu patří také tři předměstí – Hradecké, Kolínské a Pražské. Dalšími částmi obce jsou také vesnice Pamětník, Kladruby a Lučice. Žije zde přibližně 5 600[1] obyvatel.
Název
Název města je odvozen od kopce Chlum (254 m), na kterém bylo založeno.
Historie
První písemná zmínka pochází z Kosmovy kroniky k roku 1110 a týká se vsi Lučice, u které vojska českého knížete Vladislava I. a polského krále Boleslava III. dorazila na protilehlé břehy řeky Cidliny. K boji zde však nedošlo, protože kvůli bažinatému terénu se žádná ze stran neodvážila překročit řeku a obě vojska potom odtáhla dolů po proudu.
Kostel Nejsvětější Trojice – nejstarší městská památka
Konkrétně o městě Chlumec se poprvé listiny zmiňují k roku 1235, kdy je v majetku Zdeslava z Chlumce z rodu Divišovců, pozdějších Šternberků.[4]
Šternberkové drželi Chlumec nad Cidlinou do roku 1393. V letech 1400–1461 držel Chlumec rod pánů z Bergova, po nich se vystřídali v roce 1469 Samuel z Hrádku, 1472 Vaněk z Valečova, mezi lety 1488–1517 Jan a Vilém z Landštejna. Po nich zakupuje panství Vojtěch z Pernštejna 1521–1547. Od roku 1547 do roku 1611 byl Chlumec komorním panstvím. Úpravy hradu pro Rudolfa II. zde po roce 1602 vedl císařský stavitel Giovanni Maria Filippi. Od roku 1611 patřil Chlumec s přerušením v letech 1618–1620 rodu Kinských z Vchynic a Tetova. V roce 1948 byl jim majetek znárodněn a po roce 1989 vrácen v restituci.
Město se několikrát stalo svědkem státnických návštěv. V roce 1723 zde byl Karel VI., v červnu roku 1743 Marie Terezie a v sobotu 10. července 1926 město navštívil prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Stavební vývoj
Předchůdcem města byla osada s románským kostelem a malé hradiště na vrcholu kopce, které mělo strážní funkci na strategické cestě z Prahy do Hradce Králové, ale jehož pozůstatky byly zničeny při výstavbě zámku.[5][6] Teprve když sjednocení a konsolidace českého státu umožnila další rozvoj obchodu, byla osada přenesena přímo k brodu přes Cidlinu na vidlici několika obchodních cest, která vytvořila prostor dnešního náměstí.
Zároveň se do této tržní vsi přeneslo i správní sídlo a hned vedle náměstí těsně u řeky tedy vznikla nevelká tvrz oddělená od náměstí příkopem. Proto je dnes tento konec náměstí asi o 20 m rozšířený.
Kvůli rozvoji palných zbraní za husitských válek se však původní tvrz stala nevyhovující, a tak nejpozději za pánů z Landštejna (po roce 1488) vznikl poblíž nový hrad s masivním kamenným jádrem obklopený silným zemním valem a hlubokým příkopem. Ale teprve když byl po roce 1492 dobudován horní jez nad městem, který zásoboval vodou z Cidliny právě dokončený Velkochlumecký rybník, využili majitelé panství takto zvýšené hladiny a kanálem vedoucím dnešní ulicí Boženy Němcové přivedli dostatek vody do městského příkopu a odtud i do příkopu hradu, čímž ho změnili v nedobytnou vodní pevnost.[7] Z původní tvrze se tak stalo opevněné vstupní předpolí hradu.
Po roce 1521 zakoupili chlumecké i mnohá okolní panství Pernštejnové a z Chlumce vytvořili správní centrum celé této državy. V této době vznikl velký renesanční kostel svaté Voršily na náměstí, chlumecký vodní hrad prošel přestavbou na redukovanou obdobu pardubického rondelu a celkově byl Chlumec i okolní panství opraveno, zmodernizováno a přeměněno na plně fungující hospodářskou jednotku.
V roce 1547 museli Pernštejnové, jako nekatolíci, své panství narychlo prodat a při následné správě Královskou komorou byly prováděny pouze nejnutnější opravy.
Když potom získal bohaté chlumecké panství, jako odměnu od císaře Matyáše za věrnost, rod Vchynských, začala třicetiletá válka, během níž bylo panství zpustošeno. Následné opravy a také snahy tohoto předního šlechtického rodu o reprezentaci vedly k obohacení města o celou řadu barokních památek.
V roce 2016 v souvislosti s výstavbou nového mostu přes Cidlinu a rekonstrukcí náměstí proběhl archeologický výzkum, který významně doplnil znalosti o raně středověkých počátcích města.[8]
Přírodní poměry
K jihozápadnímu okraji města zasahuje přírodní památka Olešnice.
Klášter Loreta, dnes muzeumDěkanský chrám svaté Voršily z roku 1536Bývalý majorát, dnes sídlo ZUŠ
Zámek Karlova Koruna byl postaven v letech 1721–1723 v barokním slohu stavitelem Františkem Maximiliánem Kaňkou podle plánů Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Jedná se o válcovitou centrální stavbu, ke které paprskovitě přiléhají tři křídla čtvercového půdorysu. Zámek tvoří dominantu širokého okolí. Byl postaven na počest císaře Karla VI. Zámek je nyní ve vlastnictví rodu Kinských.
Nejstarší památkou ve městě je kostel Nejsvětější Trojice založený ve 12. století a v pozdějších dobách mnohokrát přestavovaný. Stavba je plochostropá s trojbokým presbytářem a dřevěnou hranolovou věží. Jeho vnitřní výzdoba pochází ze 17. století. Kolem vnějších zdí presbytáře jsou umístěny empírové pomníky z dílny sochaře Suchardy.
Vodní hrad Chlumec nad Cidlinou byl ve středověku obehnán dvojím valem, za vlády Pernštejnů byly vybudovány velké zemní bašty. Hrad byl založen nejspíše v průběhu sedmdesátých až osmdesátých let 15. století za Samuela z Hrádku. V roce 1521 ho koupil Vojtěch z Perštejna, který ho velkolepě přestavěl. V roce 1547 hrad získala královská komora, která ho nechala upravit a vystavěla zde pivovar. Za třicetileté války hrál hrad významnou roli a byl poškozen, jeho opevnění bylo posilováno. V dalším vývoji byl hrad změněn na zámek a stal se rezidencí rodu Vchynských (Kinských). Po roce 1745 hrad vyhořel a nebyl již opravován. Poslední zbytky valů byly rozvezeny v roce 1956.
Děkanský chrám Svaté Voršily na Klicperově náměstí byl založen v roce 1538 ve stylu pozdní gotiky a dokončen roku 1543 ve stylu renesance. Je trojlodní s hranolovou věží a cibulovou bání s trojbokým presbytářem. Trojlodí je sklenuto křížovou klenbou a vnitřní zařízení je po požáru z roku 1774 rokokové.
Barokní budova majorátu z roku 1683 byla původně využívána jako masné krámy.
Bývalá loretánská kaple byla vystavěna v letech 1717–1719 stavitelem Františkem Maximiliánem Kaňkou v barokním slohu a svěřena piaristům. Uprostřed čtvercového nádvoří stávala Svatá chýše se čtyřmi oltáři. Za Josefa II. bylo poutní místo zrušeno, budova převedena ve špitál a po první světové válce na byty. V roce 2000 byla rekonstruována a v současné době je zde umístěno Městské muzeum Loreta.
Hřbitovní kaple v městském parku zvaná Zubatovská je součástí bývalého hřbitovního areálu kostela Nejsvětější Trojice a byla postavena v polovině 19. století v empírovém slohu.
Novorenesanční budova školy je jedním z nejvýznamnějších příspěvků chlumeckého starosty Zikmunda Kozelky k rozvoji města.
Kozelkova a Vlachova vila tvoří dvojici okázalých obytných domů z přelomu 19. a 20. století v samém centru města.
Česko
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům..JPG)
_(Chlumec_nad_Cidlinou)_1.JPG)
_1.JPG)
