Catherine Deneuve | |
---|---|
![]() Catherine Deneuve v roce 1995 | |
Rodné jméno | Catherine Fabienne Dorléac |
Narození | 22. října 1943 (80 let) Paříž, ![]() |
Aktivní roky | 1957–dodnes |
Choť | David Bailey (1965–1972) |
Partner(ka) | Roger Vadim Marcello Mastroianni |
Děti | Christian Vadim a Chiara Mastroianniová |
Rodiče | Maurice Dorléac[1] a Renée Simonot |
Příbuzní | Françoise Dorléac, Sylvie Dorléac a Danielle Clariond (sourozenci) Igor Vadim (vnuk) |
César | |
1980 – Poslední metro 1992 – Indočína | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Catherine Deneuve (přechýleně Deneuvová, vlastním jménem Catherine Fabienne Dorléac (* 22. října 1943 Paříž) je francouzská filmová herečka, držitelka řady filmových cen.
Je dcerou francouzského divadelního a filmového herce Maurice Dorléaca a Renée Simonotové, herečky Théâtre de l'Odéon. Její babička v tomto divadle pracovala jako nápověda.
Je třetí ze čtyř sester, Françoise Dorléac (nar. 1942, rovněž filmová herečka), tragicky zahynula v roce 1967. Další dvě sestry jsou Danielle (nar. 1937), a Sylvie (nar. 1946).
Snem pozdější filmové hvězdy bylo stát se módní návrhářkou. První menší roli dostala ještě na střední škole ve filmu Les Collégiennes v roce 1957. Prvním výraznějším filmem byl až muzikál Paraplíčka ze Cherbourgu, který natočil režisér Jacques Demy v roce 1964.
Spolupracovala se známými režiséry, jako byli Agnès Varda, Roman Polański, André Téchiné, Manoel de Oliveira nebo Luis Buñuel. V několika filmech se setkala se italským hercem Marcellem Mastroiannim.
Mezi známé snímky patří Kráska dne (1967) režiséra Luise Buñuela, Siréna od Mississippi (1969), Poslední metro (1980) režiséra Françoise Truffauta nebo Indočína (1992).
Ve třetím tisíciletí se objevila ve filmech Tanec v temnotách režiséra Larse von Triera a 8 žen (2002) režiséra Françoise Ozona.
V roce 1962 se v pařížské čtvrti Quartier du Montparnasse seznámila s režisérem Rogerem Vadimem, který ji o rok později obsadil do svého filmu Le Vice et la Vertu (1963). V témže roce se jim narodil syn Christian Vadim. Roku 1965 se provdala za fotografa Davida Baileyho. O dva roky později se manželé rozešli, ale úředně se rozvedli až v roce 1972.
Má dvě děti, otcem dcery Chiary Mastroianniové, narozené v roce 1972, se stal Marcello Mastroianni. Oba potomci si zvolili také hereckou dráhu.
V roce 1985 propůjčila tvář soše Marianne, která symbolizuje republikánskou tradici Francie. V roce 1994 zasedla jako viceprezidentka poroty na Filmovém festivalu v Cannes a roku 2006 předsedala porotě na Benátském filmovém festivalu.
Žije v pařížské čtvrti Saint-Sulpice a v obci Guainville v departementu Eure-et-Loir.