CD40 ligand (CD40L, též CD154) je protein přítomný především na aktivovaných T-lymfocytech,[1] ale v menší míře také na téměř všech ostatních bílých krvinkách i buňkách epitelu, endotelu a hladké svaloviny.[2]
Na povrchu T-lymfocytů označovaných jako TH2 funguje jako kostimulační protein a váže především CD40 na povrchu B-lymfocytů. Tato vazba (společně s vazbou mezi TCR a MHC II. třídy) stimuluje B-lymfocyty.[1] Myši s nefunkčním CD40L sice jsou schopné primární aktivace svých B-lymfocytů a produkce IgM a IgD, ale je zablokována sekundární odpověď (neprobíhá izotypový přesmyk, tzv. hyper-IgM syndrom).[3]
CD40L na povrchu TH1 buněk poskytuje „druhý signál“ pro aktivaci makrofágů (opět společně s vazbou TCR na MHC II makrofágů).[1]
CD40L je v typickém případě transmembránový trimerní glykoprotein z TNF superrodiny. Existuje však i jeho rozpustná (solubilní) varianta, označovaná jako sCD40L a produkovaná za určitých okolností do krve T-lymfocyty a krevními destičkami.[4]