CASA C-101 Aviojet
CASA C-101BB Aviojet, letectvo Hondurasu
Určení	cvičný letoun
Výrobce	CASA
První let	27. června 1977
Zařazeno	17. března 1980
Charakter	Ve službě
Uživatel	Španělské letectvo Jordánské královské letectvo Chile Honduras
Vyrobeno kusů	166 ks
Některá data mohou pocházet z datové položky.

CASA C-101 Aviojet je španělský jednomotorový proudový dvoumístný cvičný letoun, řešený jako celokovový dolnoplošník.

16. září 1975 uzavřelo španělské ministerstvo letectví kontrakt s firmou CASA na vývoj a stavbu prototypů nového proudového letounu pro základní a pokračovací výcvik, který by nahradil ve vojenském letectvu dosluhující stroje Hispano Aviación HA-200 Saetta a Lockheed T-33 Shooting Star. Na vývoji se podílela firma Northrop z USA, která řešila vstupy vzduchu k motoru a profil křídla a společnost MBB z NSR.

Výsledkem smlouvy byly čtyři prototypy pro letové testy a další dva pro statické a únavové zkoušky. První prototyp C-101 (XE-25-01) vzlétl 27. června 1977, poslední čtvrtý (XE-25-04) pak 17. dubna 1978.^[zdroj⁠?!]

Výroba prvních deseti sériových Aviojetů byla zahájena roku 1978, 8. listopadu 1979 byl zalétán první z nich. Celý letoun se vyrábí ve Španělsku, produkce je rozdělena na výrobu křídla v Getafe a trup v Seville. Výjimku tvoří pouze americká pohonná jednotka a příďový podvozek britské firmy Dowty Rotol.

CASA nejdříve dodala 60 kusů neozbrojené verze C-101EB-01 Aviojet s turbodmychadlovou pohonnou jednotkou Garrett TFE731-2-2J o tahu 15,6 kN. Ve španělském letectvu obdržely označení E.25 Mirlo. Druhý kontrakt pokryl dodávku dalších 28 letounů.

Ozbrojená varianta kanónem DEFA ráže 30 mm C-101BB Aviojet, určená na export, měla instalovaný motor Garrett TFE731-3-1J s tahem zvýšeným o 0,9 kN. 23 kusů odebralo Chile (T-36 Halcón), kde se Aviojet také licenčně vyráběl a 4 Honduras.

16. listopadu 1983 poprvé vzlétla bitevní verze C-101CC Aviojet^[zdroj⁠?!] s motorem TFE731-5-1J s tahem zvýšeným na 21 kN. 16 kusů zakoupilo Jordánsko, další stroje převzalo pod označením A-36 Toqui Chile.

25. května 1985 byl zalétán modernizovaný letoun C-101DD s ovládacími prvky na plynové a řídící páce (HOTAS) a průhledovým displejem. Tato cvičná varianta, kterou je možné používat jako lehký bitevník, může být vyzbrojena řízenou střelou AGM-65 Maverick.

Všechny letouny E.25 Mirlo, které zůstaly ve výzbroji, byly v letech 1990-1992 vybaveny moderním zbraňovým a navigačním systémem. Později po zástavbě radaru tato verze sloužila pod označením A-36BB pro výcvik s taktickými zbraněmi.

Španělsko Španělsko

• Španělské letectvo (88 C-101EB)

Chile Chile

• Chilské letectvo (35 -12 C-101BB a 23 C-101CC-)

Honduras Honduras

• Honduraské letectvo (4 C-101BB) – tyto letouny zaznamenaly několik sestřelů pašeráckých letadel

Jordánsko Jordánsko

• Jordánské letectvo (16 C-101CC)

• Osádka: 2
• Rozpětí: 10,60 m^[1]
• Délka: 12,25 m^[1]
• Výška: 4,25 m^[1]
• Nosná plocha: 20 m²^[1]
• Hmotnost prázdného letounu: 3350 kg^[1]
• Maximální vzletová hmotnost: 4 850-5 600 kg^[1]
• Pohonná jednotka: 1 × turbodmychadlový motor Garrett TFE731

• Maximální rychlost v hladině 7620 m: 793 km/h^[1]
• Ekonomická cestovní rychlost v hladině 9145 m: 656 km/h^[1]
• Maximální stoupavost: 19,2 m/s^[1]
• Délka vzletu přes překážku 15 m: 850 m
• Délka přistání přes překážku 15 m: 900 m
• Dostup: 12 200 m^[1]
• Dolet: 3600 km

• GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 271. 
• NICCOLI, Riccardo. Letadla Nejvýznamnější současné i historické typy. Praha: Ikar, 2001. 224 s. ISBN 80-242-0651-x. 
• DONALD, David. Kapesní encyklopedie Vojenská letadla. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2002. ISBN 80-7181-701-5. S. 50. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu CASA C-101 Aviojet na Wikimedia Commons
• (anglicky) Kamufláže letounu CASA C-101 Aviojet Archivováno 3. 10. 2018 na Wayback Machine.
• (anglicky) Fotogalerie letounu CASA C-101 Aviojet