Bitva u mysu Spartivento
konflikt: Druhá světová válka
Boční salva bitevní lodi Vittorio Veneto v bitvě u mysu Spartivento
Boční salva bitevní lodi Vittorio Veneto v bitvě u mysu Spartivento

Trvání27. listopad, 1940
Místou pobřeží Sardinie, Středozemní moře
Souřadnice
Výsledeknerozhodný
Strany
Vlajka ItálieItálie RN Ensign Spojené království
Velitelé
Inigo Campioni James Somerville
Síla
2 bitevní lodě, 6 těžkých křižníků a 14 torpédoborců 1 letadlová loď, 1 bitevní lod, 1 bitevní křižník, 1 těžký křižník, 5 lehkých křižníků, 1 protiletadlový křižník, 4 torpédoborce, 4 korvety a 4 fregaty.
Ztráty
1 torpédoborec poškozen. 1 těžký křižník poškozen.

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u mysu Spartivento (alias bitva u mysu Teulada) byla jednou z námořních bitev druhé světové války ve Středozemním moři mezi italskýmbritským námořnictvem. Uskutečnila 27. listopadu 1940 u pobřeží Sardinie.

Britské síly

Po úspěšném útoku na Tarent se britská admiralita rozhodla přemístit bitevní loď HMS Ramillies a křižníky HMS Berwick a HMS Newcastle z Alexandrie do Gibraltaru ke svazu H. Využila toho že Středozemním mořem proplouval konvoj chráněný svazem H. Svaz K jehož součástí byly kromě Ramillies, Berwick a Newcastle také protiletadlový křižník HMS Coventry a 5 torpédoborců se měl se svazem H setkat severně od mysu Bon. Odtud měly konvoj doprovázet lehké síly na Maltu a potom do Egypta. Svaz H byl složen z letadlové lodě HMS Ark Royal, bitevního křižníku HMS Renown, křižníků HMS Sheffield a HMS Despatch a torpédoborců HMS Encounter, HMS Faulknor, HMS Firedrake, HMS Forester, HMS Gallant, HMS Greyhound, HMS Griffin a HMS Hereward. Jako přímá podpora konvoje pluly křižníky HMS Southampton a HMS Manchester a korvety třídy Flower Peony, Salvia, GloxiniaHyacinth.

Italské síly

Italské námořnictvo se o vyplutí svazu H dozvědělo už 25. listopadu a rozhodlo se ho napadnout. Z Neapole vyplul admirál Inigo Campioni s bitevními loděmi Giulio CesareVittorio Veneto, těžkými křižníky Fiume, Zara, Pola a 10 torpédoborci. Na moři se setkal s druhou skupinou z Messiny pod velením viceadmirála Sansonnettiho tvořenou těžkými křižníky Trento, TriesteBolzano a 4 torpédoborci.

Bitva

Dne 27. listopadu v 11:30 odstartovalo 11 torpédových bombardérů Fairey Swordfish k útoku na Vittorio Veneto. Útok však nebyl úspěšný.

Ve 12:21 začala přestřelka mezi italskými a britskými křižníky. Poté, co se objevil Renown italské křižníky položily kouřovou clonu a začaly ustupovat na sever. Tato přestřelka trvala asi 25 minut a byl při ní poškozen několika zásahy křižník Berwick, který musel opustit formaci a odplouval na jih. Na italské straně byl poškozen torpédoborec Lanciere a bylo ho nutné odvléci do Cagliari. Kromě toho na křižníku Fiume došlo k havárii strojů a proto musel zpomalit a zůstával pozadu.

Těsně před 13. hodinou spatřily italské bitevní lodě britské křižníky a zahájily palbu. Křižníky položily kouřovou clonu a obrátily ke Renownu. Italské bitevní lodě je však nepronásledovaly a tak v 13:10 palba ustala.

Okolo 14. hodiny odstartovalo 7 střemhlavých bombardérů k Fiume a 9 torpédových letadel proti bitevním lodím. Ani jedna skupina nebyla úspěšná. Italské bombardéry přiletěly až tři hodiny po boji a neúspěšně zaútočily na svaz H. Admirál Somerville pak pokračoval podle plánu se spojenými svazy H a K do Gibraltaru.

Závěr

Ani jedna strana nebyla s výsledkem bitvy spokojena a obě vytýkaly svým admirálům nedostatečnou bojovnost. Somerville musel před vyšetřovací komisi a Campioni byl dokonce nahrazen admirálem Iachinem.

Literatura

Externí odkazy

Pahýl Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.