| Bitva u Gorlice |
|---|
| konflikt: Východní fronta (první světová válka) |
 Mapa východní fronty v době bojů |
|
| Trvání | 2. května – červen 1915 |
|---|
| Místo | Území Gorlice a Tarnowa, jihovýchodně od Krakova |
|---|
| Souřadnice | 49°39′16″ s. š., 21°9′33″ v. d. |
|---|
| Výsledek | Vítězství ústředních mocností |
|---|
| Strany |
|---|
|
| Velitelé |
|---|
|
| Síla |
|---|
XI německá armáda
II rakousko-uherská armáda
IV rakousko-uherská armáda
| ruská III armáda
|
|
| Ztráty |
|---|
Německo:
2. května – 22. června: 87 000 mrtvých, zraněných a pohřešovaných[1]
Rakousko-Uhersko:
neznámé[2]
| 2. května – 22. června:
250 000 zajatých
~300 000 mrtvých a zraněných[3]
Celkem: ~550 000
Jiný odhad: 412 000 mrtvých, zraněných, pohřešovaných jen za květen[4][5]
|
|
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bitva u Gorlice (2. května 1915) byla bitva, v níž německá a rakousko-uherská armáda prolomily frontu s Ruskem. Bitvy se účastnili Češi v řadách rakousko-uherské armády, ale též Češi v ruské armádě, kteří žili před válkou v Rusku - starodružiníci.
Počátkem roku 1915 již padly veškeré naděje vojáků, že válka bude mít krátkého trvání. Německé a rakousko-uherské velení se snažilo tváří v tvář této zhoršené situaci vyřadit Rusko jediným mocným úderem. Na severu Karpat v prostoru Gorlice byla díky posílení německými vojsky vytvořena převaha nad Rusy a 1. května 1915 začala mohutná dělostřelecká příprava. Na některých úsecích fronty ještě téhož dne vyrazila do útoku pěchota. 2. května došlo k hlavnímu útoku, kterého se např. účastnil i 21. čáslavský pěší pluk. Ruské pozice byly prolomeny.
7. května dosáhli vojáci druhého ruského obranného pásma na řece Wisloce. Ruské velení se rozhodlo ke stažení vojsk za řeky San a Dněstr. Rakousko-uherská a německá vojska dosahovala úspěch za úspěchem a postoupila v roce 1915 téměř o 500 km na východ. Tím ovšem Rusko z boje nevyřadila a 1. světová válka pokračovala na východní frontě i nadále.
