| BTR-152 | |
|---|---|
 | |
| Typ vozidla | obrněný transportér |
| Země původu |  Sovětský svaz |
| Historie | |
| Výrobce | ZIS (do r. 1956)[1] ZIL (1956 až 1962)[1] |
| Návrh | listopad 1946 – 1949[1] |
| Období výroby | 1950–1959 |
| Vyrobeno kusů | okolo 15 000 |
| Ve službě | 24. března 1950 – dosud |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 2 + 18 |
| Délka | 6,55 m |
| Šířka | 2,32 m |
| Výška | 2,04 m |
| Hmotnost | 9,9 t |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Pancéřování | do 15 mm |
| Hlavní zbraň | 1× kulomet SGMB ráže 7,62 mm nebo DŠK ráže 12,7 mm |
| Sekundární zbraně | 2 kulomety SGMB ráže 7,62 mm, zařízení na odpalování PTŘS |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | ZIL-123 |
| Síla motoru | 82 kW |
| Max. rychlost | 75 km/h |
| Poměr výkon/hmotnost | 11,1 hp/tunu (8,3 kW/tunu) |
| Dojezd | 650 km |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
BTR-152 je sovětský kolový obrněný transportér s pohonem 6×6. Jeho vývoj začal nedlouho po ukončení druhé světové války v roce 1946 a sériově se vyráběl v letech 1950–1962.
BTR-152 byly k dispozici v několika verzích a vyráběny ve velkém množství jak pro sovětskou armádu, tak pro export. Podvozek byl použit z nákladního automobilu ZIL-151.[2] Pozdní modely používaly automobilové komponenty ze spolehlivějších vozů ZIL-157.[3] V letech 1950 až 1959 se objevily tři hlavní varianty BTR-152: základní obrněný transportér s kulometem ráže 7,62 mm nebo 12,7 mm, neozbrojené velitelské vozidlo s vyšší střechou a protiletadlová varianta vyzbrojená kulometem ZPU-2. BTR-152 mohly přepravovat jednotku pěchoty nebo specializované zbrojní týmy společně s jejich minomety a protitankovým zařízením. V sovětských službách byly využívány i jako dělostřelecké tahače.[4]
