Bayerische Motoren Werke AG | |
---|---|
Logo | |
Základní údaje | |
Právní forma | Akciová společnost |
Datum založení | 1916 |
Zakladatel | Franz Josef Popp |
Sídlo | Mnichov, Bavorsko, Německo |
Adresa sídla | Mnichov, 808 09, Německo (BMW Headquarters) |
Souřadnice sídla | 48°10′38,98″ s. š., 11°33′37,15″ v. d. |
Klíčoví lidé | Norbert Reithofer (Předseda) Harald Krüger (Chief executive officer) |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | Strojírenský |
Produkty | Automobily, motocykly a jízdní kola |
Tržní kapitalizace | 59,9 mld. € (2019)[1] |
Obrat | €10.655 mld (2017)[2] |
Provozní zisk | 14 mld. € (2022)[3] 7,4 mld. € (2019)[1] |
Výsledek hospodaření | €8.706 mld (2017)[2] |
Celková aktiva | 228 mld. € (2019)[1] |
Zaměstnanci | 129,932 (2017)[2] |
Majitelé | Stefan Quandt (29%) Susanne Klatten (21%) Minoritní akcionáři (50%) |
Dceřiné společnosti | Rolls-Royce Motor Cars BMW Group Plant Dingolfing Rolls-Royce Deutschland BMW Group Classic BMW divize M Land Rover BMW South Africa BMW-Flugmotorenbau Mini BMW i … více na Wikidatech |
Ocenění | Cena za inovaci německého hospodářství |
Identifikátory | |
Oficiální web | bmw.com |
ISIN | DE0005190003 a DE0005190037 |
LEI | YEH5ZCD6E441RHVHD759 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
BMW (zkratka pro Bayerische Motoren Werke AG) je německý výrobce automobilů, motocyklů a pohonných jednotek. Hlavní sídlo společnosti je v Mnichově. BMW je mateřskou společností firem Mini a Rolls-Royce a v nedávné minulosti i bývalé skupiny Rover. V roce 2005 zaměstnával koncern přes 105 000 lidí. Modro-bílý vzor znaku firmy je stylizací roztočené vrtule v barvách bavorské vlajky a znamená symbol výroby leteckých motorů.
BMW | |
---|---|
Logo | |
Základní údaje | |
Právní forma | akciová společnost |
Datum založení | 7. března 1916 |
Zakladatelé | Camillo Castiglioni Karl Rapp Franz Josef Popp Gustav Otto |
Adresa sídla | Mnichov, 808 09, Německo (BMW Headquarters) |
Klíčoví lidé | Oliver Zipse |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | automobilový průmysl, výroba motorových vozidel, kromě motocyklů, letecké inženýrství a činnosti holdingových společností |
Produkty | automobil, motocykl a elektromobil |
Tržní kapitalizace | 59,9 mld. € (2019)[1] |
Obrat | 142,6 mld. € (2022)[3] 111,2 mld. € (2021)[4] |
Provozní zisk | 14 mld. € (2022)[3] 7,4 mld. € (2019)[1] |
Výsledek hospodaření | 18,6 mld. € (2022)[3] 12,5 mld. € (2021)[4] |
Celková aktiva | 228 mld. € (2019)[1] |
Zaměstnanci | 149 475 (2022)[5] |
Majitelé | Stefan Quandt (25,8 %) Susanne Klattenová (20,9 %) BlackRock (3,2 %) |
Dceřiné společnosti | Rolls-Royce Motor Cars BMW Group Plant Dingolfing Rolls-Royce Deutschland BMW Group Classic BMW divize M Land Rover BMW South Africa BMW-Flugmotorenbau Mini BMW i … více na Wikidatech |
Ocenění | Cena za inovaci německého hospodářství |
Identifikátory | |
Oficiální web | www |
ISIN | DE0005190003 a DE0005190037 |
LEI | YEH5ZCD6E441RHVHD759 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V roce 1916 se spojily německé firmy Rapp Motorenwerke a Gustav Otto Flugzeugwerke do společnosti Bayerische Flugzeugwerke. O rok později se přejmenovala na Bayerische Motoren Werke (Bavorské Motorové Závody) – BMW. Zpočátku se firma specializovala pouze na výrobu leteckých motorů. S jedním z motorů dokonce získala světový rekord, když v roce 1919 Franz Diemer dosáhl s letadlem poháněným překomprimovaným motorem BMW IV rekordní výšky 9 759 metrů. V roce 1922 byla otevřena továrna v Mnichově, na místě kde automobilka sídlí dodnes. Vyráběla motory, které dodávala jiným výrobcům. Mj. dvouválcový vzduchem chlazený boxer značce Victoria. V roce 1922 továrna BMW sestrojila první motocykl R32 s motorem dříve dodávaným značce Victoria. Byl ale umístěn napříč rámu a zadní kolo poháněl zakrytý kardanový hřídel značně snižující potřebnou údržbu. Řešení se pro BMW stalo symbolické a v dalších generacích je stále používá. Firma do automobilového průmyslu vstoupila na podzim 1928 převzetím automobilky v Eisenachu, která vyráběla pouze jediný model Dixi na základě licence na malý vůz Austin Seven. Až v roce 1931 se začal vyrábět automobil vlastní konstrukce – Dixi 3/15. Vůz byl velice úspěšný a prodalo se ho kolem 16 000 kusů. Původní model měl motor objemu 750 cm³ a výkonu 11 kW (14 k). Pozdější verze z roku 1932 nazývaná 3/20 PS byla větší, měla vyšší výkon a modernější konstrukci.
Začátkem třicátých let již měly všechny modely charakteristickou masku chladiče. Nejdůležitějším modelem 30. let je 303 z roku 1933 s 1,2litrovým šestiválcem. Vůz nabízel skvělé jízdní vlastnosti a navíc se dodávaly různé karoserie. Dále následovaly modely 309, 315 a 319. Tato stále malá vozidla se zasloužila o zvětšení produkce a tím zvyšování zisku automobilky. Asi nejznámějším předválečným vozem značky je model 328. Lehký elegantní roadster se vyráběl od roku 1936 do roku 1940. Byl poháněn šestiválcem se třemi karburátory Solex (1 971 cm³) a výkonem 57 kW (77 k). Vůz dosahoval maximální rychlosti 150 km/h a stal se tak nejrychlejším sériově vyráběným vozem své doby. Typ 328 byl na svou dobu velmi moderní. Zmizely stupačky a přední světlomety byly zapuštěny do karoserie, což bylo u předválečných vozů naprosto výjimečné. Stal se velice oblíbeným hlavně ve Velké Británii, kde se stal zakladatelem tradice anglických roadsterů. Byla vyvinuta i závodní verze, která dosahovala nevídaných úspěchů. Mezi největší úspěchy patřilo vítězství v závodě Mille Miglia a 24hodinovém závodě v Le Mans. Pro tento závod byla zkonstruována speciální verze kupé od italské návrhářské firmy Corrozzeria. Posledními předválečnými modely byly 321 a 335.
Okupovaná továrna v Eisenachu pokračovala v rozděleném Německu po druhé světové válce ve výrobě předválečných modelů se značkou BMW, kterou po sporech změnila na EMW (Eisenacher Motorenwerk). Bombardováním téměř zničené závody v Mnichově dosud vyráběly motocykly a letecké motory. V roce 1952 zahájily výrobu automobilů.
Prvním zhotoveným vozem byl model 501, jehož poháněcí soustava ještě vycházela z předválečných automobilů BMW. Karosářsky moderní čtyřdveřový vůz s 2litrovým šestiválcem podpořil znovuvzkříšení značky a opětovné zařazení mezi výrobce luxusních vozů. Těžký a drahý typ však nemohl konkurovat hlavnímu rivalu Mercedes-Benz 220 (řada W187) a vyrobilo se jej nesrovnatelně méně. BMW 502 s 2,6litrovým V8 vyráběné od roku 1954 už bylo dostatečně výkonné, ale na poválečné období velmi drahé. Jeho motor poháněl další luxusní BMW padesátých let, bezpochyby nejhezčí z nich bylo kupé 507, které ovšem neslavily očekávaný úspěch. V poválečné Evropě o ně nebyl zájem.
Prodělávající společnost zachránila v době propadu trhu s motocykly licenční výroba italských minivozů Isetta. Upravené BMW 250 Isetta za 2580 DM s vlastním 8,8 kW (12 k) motocyklovým vzduchem chlazeným jednoválcem se stalo od dubna 1955 velmi oblíbené. Základní Volswagen Brouk stál 3790 DM.[6] Dalším typem umožňujícím značce přežít byl od prosince 1957 malý čtyřmístný vůz BMW 600 vycházející z Isetty. Byl prodloužen o sedačku ve druhé řadě a pravé zadní dveře. Pohon obstaral dvouválcový motocyklový vzduchem chlazený 14 kW (19,5 k) boxer vzadu. Za 3890 DM byl poměrně drahý a nesplnil prodejní očekávání, umožnil ale další vývoj. Následné 22 kW (30 k) BMW 700 ze srpna 1959 se stejnou koncepcí pohonu za 4760 DM stálo ještě víc. Proti Isettám však mělo karoserii ve stylu skutečného automobilu, mimo to samonosnou jako první BMW. Úspěšně závodilo a ještě lépe se prodávalo, zvláště ve Spojených státech. Jak dvoudveřový tudor, tak kupé a kabriolet. Překonalo krizi a zavedlo úspěšnou tradici sportovně komfortních BMW s bočními okny zakončenými tzv. Hofmeisterovou křivkou.[7]
V roce 1962 se začal vyrábět sedan vyšší střední třídy BMW 1500 s motorem vpředu a pohonem zadních kol, který šel dobře na odbyt a předznamenal další vývoj značky. Se stoupající prosperitou SRN ukončilo BMW roku 1965 výrobu malých vozů 700 (modelu 600 už v roce 1959, Isett roku 1962) a od roku 1966 postupně rozšířilo nabídku modely střední třídy 1600, 1800 a 2000 klasické koncepce. Dvoudveřové verze dostaly označení s dvojkou na konci, tedy 1502, 1602, 1802 a 2002. V roce 1967 koupilo BMW společnost Hans Glas v Dingolfingu a postavilo zde svou druhou továrnu na automobily. V 70. letech čekal společnost rozmach, když otevřela továrnu v Landshutu. V roce 1972 představila první sériově vyráběný vůz s turbo motorem – BMW 2002 Turbo, který se ale kvůli ropné krizi (měl spotřebu 22 l/100 km) příliš neprodával.
V roce 1973 BMW oslavilo 50. výročí výroby motocyklů, po tuto dobu bylo vyrobeno 500 000 kusů. V tomtéž roce se začala vyrábět první generace řady 5, která nahradila modely 1500 až 2000 a zavedla nové trojčíselné označení určující modelovou řadu a dávající informace o motoru. V roce 1976 se představila „trojková“ řada nahrazující modely typu 1502 až 2002 a čtyřmístná cestovním kupé vyšší střední třídy řady 6. V roce 1977 se začaly vyrábět luxusní sedany řady 7 a zahájila se výroba motocyklů v Berlíně.
Zpřísňující se emisní limity vedly BMW k výrobě motocyklů s vodou chlazenými ležatými řadovými 4 válcovými a 3 válcovými motory K100 a K75 s kardanovými hřídely, které mířily proti rostoucí japonské konkurenci s 4 válcovými motory.
V osmdesátých letech se představila nová generace „trojkové“ řady (1982), s nejlepším modelem označeným M3. Od roku 1981 se prodává řada 5 se vznětovým motorem (2,4 l) jako tehdejší nejrychlejší diesel. Její třetí generace se začíná prodávat od roku 1988. Druhou generaci BMW 7 E32 z roku 1986 pohání vedle šestiválcových motorů jednotka V12 v modelu 750iL jako první německý poválečný dvanáctiválec.
V září 1989 se představila náhrada řady 6, luxusní spíše 2+2 místné kupé BMW 850i s motorem V12 namířené do zcela jiného tržního segmentu, proti luxusnímu kupé Mercedes-Benz 500 SEC. V srpnu 1990 irácká armáda Saddáma Husajna napadla Kuvajt a globální ekonomika se ocitla v recesi. O vůz určený pro severoamerický trh byl malý zájem a od léta 1993 jej doplnil levnější 840Ci s V8, stále ale o zhruba 25% těžší než řada 6. Osmiválcová jednotka začala pohánět i řadu 7.
Jako první evropská automobilka BMW vznesla požadavek na používání bezolovnatého benzínu, a tak představila jedny z prvních evropských vozů s katalyzátory. V roce 1994 koupilo BMW společnost Rover Group, kam spadaly vozy Rover, MG (tyto dvě jsou již zaniklé) a Land Rover. O rok později začala firma dodávat své motory BMW Rolls-Royce pro letadlo McDonnell Douglas.
Součástí koncernu BMW jsou i dceřiné společnosti jako BMW Technik GmbH, která se zabývá vývojem nových automobilů a celkovým výzkumem celé automobilové dopravy. Další z nich je BMW M GmbH, která se zabývá výrobou sportovních a závodních vozů a okruhových speciálů.
vodíkového motoru.
Bayseriche Motoren Werke AG | |
---|---|
Logo | |
Základní údaje | |
Právní forma | akciová společnost |
Datum založení | 7. března 1916 |
Zakladatelé | Camillo Castiglioni Karl Rapp Franz Josef Popp Gustav Otto |
Adresa sídla | Mnichov, 808 09, Německo (BMW Headquarters) |
Klíčoví lidé | Oliver Zipse |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | automobilový průmysl, výroba motorových vozidel, kromě motocyklů, letecké inženýrství a činnosti holdingových společností |
Produkty | automobil, motocykl a elektromobil |
Tržní kapitalizace | 59,9 mld. € (2019)[1] |
Obrat | 142,6 mld. € (2022)[3] 111,2 mld. € (2021)[4] |
Provozní zisk | 14 mld. € (2022)[3] 7,4 mld. € (2019)[1] |
Výsledek hospodaření | 18,6 mld. € (2022)[3] 12,5 mld. € (2021)[4] |
Celková aktiva | 228 mld. € (2019)[1] |
Zaměstnanci | 149 475 (2022)[5] |
Majitelé | Stefan Quandt (25,8 %) Susanne Klattenová (20,9 %) BlackRock (3,2 %) |
Dceřiné společnosti | Rolls-Royce Motor Cars BMW Group Plant Dingolfing Rolls-Royce Deutschland BMW Group Classic BMW divize M Land Rover BMW South Africa BMW-Flugmotorenbau Mini BMW i … více na Wikidatech |
Ocenění | Cena za inovaci německého hospodářství |
Identifikátory | |
Oficiální web | www |
ISIN | DE0005190003 a DE0005190037 |
LEI | YEH5ZCD6E441RHVHD759 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rok | Prodeje skupiny BMW (celosvětově)[8] | Prodeje značky BMW v Česku[9] |
---|---|---|
2000 | 822.181 | ? |
2002 | 913.225 | ? |
2003 | 928.151 | ? |
2004 | 1.023.583 | 908 |
2005 | 1.126.768 | 1.254 |
2006 | 1.185.088 | 1.105 |
2007 | 1.276.793 | 1.355 |
2008 | 1.202.239 | 1.575 |
2009 | 1.068.770 | 2.628 |
Automobilka se také objevuje v motorsportu, startovala v 80. letech v seriálu DTM, kde v roce 2012 získal s jejich vozem titul Bruno Spengler. Dále startovali ve WTCC a ETCC, kde získali několik titulů díky Andymu Priaulxovi. Tým také zkusil WRC v 80. letech, s jejich vozem startoval například Bernard Béguin. V letech 2011 a 2012 startovali se svým týmem jako Mini – Mini WRC Team.
Tým se také objevil ve Formuli 1, a to koncem 50. letech a začátkem 60. let. Pak působili mnoho let jako dodavatelé motorů, například u týmu Williams. V roce 2006 se vrátili do Formule 1 pod názvem BMW Sauber. Jejich hlavní závodnickou dvojicí byli Nick Heidfeld a Polák Robert Kubica, který pro BMW vyhrál Velkou cenu Kanady 2008. Tým na konci roku 2009 F1 opustil.