Angiografie (také standardní nebo konvenční angiografie, digitální subtrakční angiografie (DSA), angiografické radiologické zobrazování cév) je lékařská zobrazovací metoda patřící do oboru radiologie. Při angiografickém vyšetření se zobrazují cévy (tepny a žíly) a také srdeční komory po předchozím vstříknutí kontrastní látky a následném snímkování rentgenem. Na snímku diagnostikované oblasti těla je pak vidět vnitřek cévy vyplněný kontrastní látkou. K provedení angiografie bez kontrastní látky lze využít magnetickou rezonanci, což ušetří invazivní punkci cévy.
Samotné slovo angiografie pochází z řeckých slov ἀγγεῖον angeion (česky nádoba) a γράφειν graphein (česky psát, zaznamenávat). Výsledný obraz krevních cév se nazývá angiograf nebo angiogram.
Největší a jedinečnou výhodou angiografie je, že během vyšetření lze provádět i zákroky do cévy. Zúžené cévy lze zprůchodnit (angioplastika), odstranit výduť dutého orgánu (aneurysma) nebo rozpustit krevní sraženiny.
Základní angiografická metoda umožňuje zobrazení cév v těle pomocí běžných rentgenových přístrojů. Aby byly cévy viditelné v rentgenovém záření, musí být do vyšetřované cévy katetrem (nebo podkožní jehla) zavedena kontrastní látka. Vyšetření se provádí na operačním sále pod rentgenovým přístrojem v těchto krocích:
Angiografie se používá především k diagnostice cévních onemocnění, které můžeme rozdělit na nemoci tepen a nemoci žil:
Vedle diagnostických výkonů se angiografie používá i k výkonům terapeutickým:
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Angiografie na německé Wikipedii a Angiography na anglické Wikipedii.