Měly sídlit na severním pobřeží Malé Asie nebo ještě východněji ke Kavkazu. Uvádí se také oblast Krymu.
Měly být národem, kterému vládly ženy, muži žili pouze v sousedních kmenech. Novorozené chlapce měly zabíjet nebo posílat jejich otcům, ponechávaly si pouze dívky. Ty se cvičily v boji a v lovu. Jméno Amazonek je vykládáno od slova „amazoi“, to je bezprsé, protože si prý odstraňovaly pravý prs, aby jim nepřekážel v užívání luku a oštěpu.[1]
Styky Řeků s Amazonkami byly téměř bez výjimky válečné.
Nejvýznamnější řecké báje o Amazonkách
O Amazonkách se zmiňoval už Homér v Iliadě. Mezi nejvýznamnější báje na toto téma patří:[1]
Héráklova výprava za pásem královny Amazonek proti jejich královně Hippolytě
Théseovo válčení s Amazonkami (Hérakla doprovázel athénský král Théseus a přivedl si zajatou vůdkyni Amazonek Antiopu, se kterou se oženil. Když ji přišly její družky osvobodit, zamilovaná Antiopa s manželem bránila Athény a v boji zahynula.)
Achillův boj s královnou Penthesileou (Poslední známý válečný stav zažily Amazonky se svou královnou Penthesileou, kdy přišly na pomoc obléhané Tróji. Královna zahynula v souboji s achajským hrdinou Achileem. Amazonky dostaly zpět Penthesileino mrtvé tělo, avšak přísahou se musely zavázat, že již nikdy proti Řekům nezvednou zbraně.)
Bojové akce Amazonek proti Řekům byly častými náměty antických umělců, zachovaly se jako obvykle nejčastěji na vázových malbách či reliéfech. Mezi nejlepší patří:
Boj Řeků s Amazonkami na mauzoleu v Halikarnassu. Vytvořili jej po roce 352 př. n. l. Skopás, Leocharés, Bryaxis a Praxitelés
multimediální obsah na Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Amazonky na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo amazonka ve Wikislovníku