Algirdas | |
---|---|
litevský velkokníže | |
![]() ilustrace ze Sarmatiae Europeae descripti (1578) | |
Doba vlády | 1320-1345 |
Narození | 1296/1304? |
Úmrtí | 24. května 1377 |
Předchůdce | Jaroslav z Vitebska |
Nástupce | Juliana Tverská |
Manželky | Maria z Vitebska († před 1349) Juliana Tverská (Uljana) († 1391) |
Potomci | Vladislav II. Jagello Skirgaila Korybut Dymitrij Švitrigaila |
Dynastie | Gediminovci |
Otec | Gediminas |
Matka | Jewna |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Algirdas (litevsky Algirdas, polsky Olgierd, bělorus. Альгерд, rus. Ольгерд, 1296/1304 – 1377) byl litevský velkokníže, syn Gediminase z dynastie Gediminovců.
Dne 1. listopadu 1338 v Rize spolu s otcem a bratrem Narymontem uzavřel smír s křižáckým řádem. Po otcově smrti roku 1341, obdržel v dědictví Aukštaitiju, horní Litvu a vládl společně s bratrem Kęstutisem, trockým knížetem, který obdržel Žmuď. V roce 1346 po vítězství nad křižáky získal vliv ve Pskovu a Velikém Novgorodu. Obsazením území pod vlivem Polska vyvolal polsko-litevskou válku v letech 1349 až 1351. Roku 1351 začal konflikt s Mongoly, vítězně zakončený v roce 1363 bitvou na Sinných Vodách a připojením Kyjeva k Litvě. V letech 1368 a 1370 podnikal válečné výpravy proti Moskvě na obranu svého švagra, velkoknížete tverského Michala II., kdy podvakrát obnovil jeho vládu a poplenil oblast Moskvy. Naposled a neúspěšně se pokusil zaútočit na Moskvu roku 1373. Během panování vyjednával jak s katolickou církví, tak i s pravoslavím o přijetí křtu. Roku 1375 přemluvil patriarchu Konstantinopole k vytvoření na Rusku nezávislé metropole „Kyjeva, Rusi a Litvy“. Po své smrti odkázal moc synovi Jogailovi.
Ze dvou manželství měl 23 dětí. Politicky významní byli tito synové:
Další děti:
Předchůdce: Jaunutis |
![]() |
Litevský velkokníže 1345–1377 |
![]() |
Nástupce: Jogaila |