| Alexej Fried | |
|---|---|
| Narození | 13. října 1922 Brno, Morava  Československo |
| Úmrtí | 19. června 2011 (ve věku 88 let) Praha Česko |
| Alma mater | Akademie múzických umění v Praze |
| Povolání | hudební skladatel, dirigent a rozhlasový redaktor |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alexej Fried (13. října 1922 Brno – 19. června 2011 Praha) byl český hudební skladatel a dirigent.
Po absolvování reálného gymnázia v Brně studoval na brněnské konzervatoři klavír. Již na gymnáziu založil studentský orchestr Alex’ Boys, který řídil a hrál v něm na trubku. V letech 1942–1944 hrál v různých tanečních orchestrech. V roce 1944 byl nacisty jako tzv. židovský míšenec uvězněn a zbytek války strávil v pracovním táboře pro židovské míšence a manžele židovek v Postoloprtech u Loun.
Po roce 1945 pokračoval na brněnské konzervatoři studiem skladby u Theodora Schäfera. V roce 1947 vstoupil na Pražskou konzervatoř. Studoval skladbu u Pavla Bořkovce a později na Akademii múzických umění v Praze u Emila Hlobila.
Ihned po skončení války založil a řídil v Brně zábavní orchestr. V době svých pražských studií řídil Lidový soubor pražské konzervatoře (1949–50), Orchestr Jaroslava Ježka (1950–51) a Velký estrádní soubor Právnické fakulty Karlovy univerzity. V roce 1953 se toto těleso pod názvem Velký taneční orchestr Alexeje Frieda stalo součástí Československého rozhlasu. Alexej Fried pak působil v rozhlase jako hudební redaktor.
Od roku 1955 zastával různé vedoucí funkce. Byl tvůrčím tajemníkem Svazu československých skladatelů, uměleckým ředitelem Mezinárodního jazzového festivalu v Praze a v letech 1964–1967 byl uměleckým ředitelem Armádního uměleckého souboru.
Ve svém skladatelském díle se Alexej Fried kromě komponování populárních skladeb snažil o syntézu jazzové a vážné hudby. Tento skladatelský směr se označuje jako třetí proud. Jeho skladby byly uváděny jak symfonickými orchestry, tak špičkovými jazzovými a tanečními orchestry. Z našich orchestrů to byly zejména orchestry Karla Vlacha a Gustava Broma.
Četné Friedovy skladby byly hrány v zahraničí na jazzových festivalech a na koncertech v USA, Německu, Švýcarsku, Španělsku a dalších evropských zemích, nahrávány na gramofonové desky, vydávány tiskem. V roce 2002 udělil Český rozhlas Brno Alexeji Friedovi Cenu Gustava Broma za mimořádný vklad k vývoji a úrovni českého jazzu.
Dále komponoval hudbu pro film, scénickou hudbu, ale i hudbu ke spartakiádním cvičením, estrádní skladby a populární písně.
