| Aleos |
|---|
 Herakles na dvoře krále Alea spatřil jeho dceru Auge (Telefův vlys pergamonského oltáře). |
| Země | Starověké Řecko - Arkádie |
|---|
| Povolání | král |
|---|
| Domovské město | Tegea |
|---|
| Předchůdce | Afeidas |
|---|
| Choť | Neaira |
|---|
| Děti | Auge, Alkidike, Kefeus a Likurg |
|---|
| Rodiče | Afeidas |
|---|
| Příbuzní | Steneboia (bratr) |
|---|
| Funkce | mythological king of Arcadia |
|---|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aleos (řecky.: Ἀλεός , Aleos), král Tegei, postava řecké mytologie. Je mu připisováno založení města Tegea,[1] je eponymním oikistem města Alea v Arkádii a zakladatelem tegejské svatyně Athény Alea. Někdy je zobrazován jako král celé Arkádie.
Původ
Aleos byl synem Afeidase, krále Tegei v Arkádii a vnuk Arkase, krále Arkádie. Afeidasovi bratři, Azan a Elatos vládli každý v jim určených oblastech. Jeden v Azanii, druhý v Kyllini. Po Azanově smrti se jeho syn Klitor stal nejmocnějším vládcem Arkádie. Po Klitorově bezdětné smrti ho následovali Aipytos a Stymfalos, synové Elatose. Když byl Stymfalos zavražděn falešným přítelem Pelopsem a Aipytos zemřel při lovu, uštknutý hadem, vládl dále Aleos. Oženil se s Neairou, dcerou jednoho z Elatosových synů, Pereuse.[2] S Neairou měl dcery Auge a Alkidike a syny Kefea, Lykurga a možná také Amfidama[3] Jeho dcera Alkidike byla ženou krále Salmóna z Elidy.[4] Aleos postavil chrám Athény Alea v Tegea
Problémy s dcerou
Když Auge dospívala, předpověděla Aleosovi Pýthia v Delfách, že syn jeho dcery zabije dva bratry jeho manželky Auge. Aby tomu zabránil učinil Auge kněžkou v chrámu Athény Alea, který sám nechal postavit.[5] Také vyhrožoval, že ji zabije, pokud poruší slib cudnosti. O něco později se v Tegei zastavil Héraklés, který jel proti králi Augiovi nebo se vracel ze Sparty. Aleus ho přivítal v Athénině chrámu. Héraklés, opojený vínem, pannu kněžku poblíž fontány severně od chrámu znásilnil.[6] [7]
Po odchodu Hérakla bylo město Tegea zasaženo katastrofou sucha. Aleos opět požádal Pythii o proroctví a dozvěděl se, že v Athénině chrámu byl spáchán zločin. Ve chrámu našel Auge ve velmi vysokém stupni těhotenství. Nevěřil jejím ujištěním, že ji Héraklés znásilnil. Odtáhl ji na tržiště v Tegei, kde Auge klesla na kolena.[8] Aleos se však neodvážil ji na veřejnosti zabít. Přesvědčil proto sousedního krále Nauplia, aby ho zachránil a Auge utopil. Nauplios vzal těhotnou Auge, ale ta cestou na hoře Parthenion dostala porodní bolesti. Pod záminkou odešla do lesa a porodila syna, kterého schovala v lesní houštině. V Naupliu se král místo utopení princezny rozhodl ji dobře prodat na otrokářském trhu. Zakoupil ji obchodník z Kárie, který ji poté dále prodal Teuthrasovi, králi mýsijské Teuthranie. Když si Teuthras koupil Auge, oženil se s ní. Aleos otočit kolo osudu nedokázal. Telefos, nalezený na hoře Parthenion, odkojen laní a vychován pastevci, nevědomý svého původu, náhodně zabil své dva strýce.[9] [10][11]
Podle jiné verze mýtu zavřel Aleus Auge a její dítě do truhly a hodil je do moře. Pod ostražitým okem bohyně Athény odplula truhla směrem k Malé Asii a zastavila se u ústí řeky Kaikos. Teuthras, který našel Auge v truhle, se s ní oženil a jejího syna adoptoval.[12][13] [11]
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Aleos na německé Wikipedii a Aleos na polské Wikipedii.
- ↑ Pausanias 8,45,1
- ↑ Parada 1997 several kingdoms
- ↑ Graves 1974, s. 499
- ↑ Graves 1974, s. 317.
- ↑ Apollodoros, III.9.1; Pausanias, VIII.4.5-6 a 47.2
- ↑ Alkamidas, Odyseus, 14-16; Diodor ze Sicilie, 4.33; Apollodoros, II.7.4; Pausanias, VIII.4.6 i 47.3.
- ↑ Graves 1974, s. 499-500.
- ↑ Diodor ze Sicílie, 4.33; Apollodoros, II.7.8; Pausaniás, VIII.48.5.
- ↑ Kallimach, Hymn do Delos, 70; Diodor ze Sicílie, 4.33; Apollodoros, I.7.4 a III.9.1
- ↑ Graves 1974, s. 500.
- ↑ a b Grimal 1987, s. 50.
- ↑ Eurypides cit. přes Strabona, XIII.1.69.
- ↑ Graves 1974, s. 501.
