Akce Dozimetr, podle jednoho z hlavních aktérů známá jako kauza Hlubuček,^[1][2][3] je označení policejní akce uskutečněné v roce 2022 v souvislosti s vyšetřováním korupce na Magistrátu hlavního města Prahy spojené zejména s hospodařením Dopravního podniku hlavního města Prahy. V červnu 2022 provedla Policie ČR po více než dvouletém sledování hromadný zátah na Magistrátu hlavního města Prahy, v centrále Dopravního podniku hlavního města Prahy a na dalších desítkách míst. Zatčeno bylo jedenáct ze třinácti obviněných osob. Mezi nimi byl např: tehdejší náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN) nebo údajná hlava skupiny, vlivný zlínský podnikatel Michal Redl. Skupina byla obviněna například z ovlivňování veřejných zakázek Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP), z uplácení a snahy vyvádět majetek z DPP a dalších institucí.

V ranních hodinách 15. června 2022 spustila Národní centrála proti organizovanému zločinu akci Dozimetr. Šlo o hromadný zátah na Magistrátu hlavního města Prahy, Dopravním podniku hlavního města Prahy, sídle VZP a na více než deseti dalších místech. Policisté obvinili původně jedenáct osob.^[4] Tři osoby (Hlubuček, Redl a Nemrah) jsou stíhány vazebně, tři obvinění (Augustín, Kos a Dovhomilja) se v době zásahu nacházeli mimo Českou republiku.^[5]

Policie skupinu sledovala přes dva roky. Při sledování využila odposlechů telefonů i konspiračních bytů. Skupina věděla o zájmu policie nejméně od září 2020, kdy média psala o podaném trestním oznámení. Podle dokumentů kriminalistů proto obvinění pravidelně prohlíželi svou techniku kvůli odposlechům a například používali šifrovanou komunikaci. Najali si i bezpečnostní agenturu na odhalování odposlechů. A díky kontaktům u policie odhalili i jedno auto, které je sledovalo. Celkem policie stíhala třináct osob, z nichž tři v době zátahu byly v zahraničí.^[6]

Podle policie byl vůdcem skupiny zlínský podnikatel Michal Redl, který byl již dříve vyšetřován kvůli napojení na Radovana Krejčíře. Nedostal se ale k soudu, jelikož mu lékaři potvrdili částečnou nesvéprávnost.^[6] Skupina dle záznamů operovala tak, že Petr Hlubuček uplatňoval svůj politický vliv na Magistrátu hlavního města Prahy a v dozorčí radě DPP a spolu se sebou dosazenými vedoucími úředníky ovlivňoval hospodaření a veřejné zakázky DPP ve prospěch napojených podnikatelů.^[6] Dalšími jejich cíli byly zakázky Všeobecné zdravotní pojišťovny nebo Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje.^[7] Náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha sobě) k policejní razii uvedl, že v minulosti, z pozice předsedy dozorčí rady DPP, podal trestní oznámení kvůli podezření na pokus o korupci.^[4]

K 21. červnu se na území ČR vrátili ze zahraničí Pavel Kos (dorazil 18. června) a Matej Augustín (ten měl dorazit 20. června ze Slovenska). Oba se přihlásili na služebně PČR, byli zadrženi a formálně jim bylo předáno obvinění ze spáchání trestných činů. Pavel Kos byl 21. června vzat do vazby. Mimo ČR se stále nacházel Pavel Dovhomija, údajně na dovolené v Chorvatsku.^[8]

Dne 21. června 2022 rovněž média přinesla zprávu o smrti jednoho z obviněných, Petra Adama. Ten měl podle prvotních zjištění spáchat sebevraždu o den dříve v sídle své firmy. Přesnou příčinu smrti má určit soudní pitva.^[9]

V dubnu 2023 policie začala stíhat dalších pět lidí, a to včetně bývalého poslance Marka Šnajdra (ODS), který je podezřelý z uplácení.^[10] Jde o druhou větev kauzy, ve které policie řeší korupci ve veřejných zakázkách zdravotní pojišťovny VZP. Obžaloba v této části kauzy byla vedle vyšetřování vystavěna také na svědectví obviněného Pavla Dovhomilji, který usiluje o status korunního svědka. Obviněn byl mj. ředitel firmy Total Service, která v letech 2021 až 2022 vyhrála IT veřejné zakázky VZP v hodnotě čtvrt miliardy korun.^[11] Šnajdr měl ovlivnit jednu ze zakázek úplatkem ve výši 200 000 korun.^[12]

V červnu 2023 Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zahájila trestní stíhání, v samostatné větvi kauzy, tří právnických osob v souvislosti s hospodařením společnosti Dopravní podnik hl. m. Prahy. Šlo o společnosti Analogia, Uniprog Solutions a Information Systems Factory Group. Společnost Analogia patří podnikateli Jindřichu Špringlovi, který byl v té době stíhaný v hlavní části kauzy za údajnou pomoc při uplácení bývalého člena dozorčí rady dopravního podniku. Ve společnosti Uniprog Solutions byl předsedou představenstva slovenský podnikatel Maroš Jančovič. Toho policie v kauze obvinila z praní špinavých peněz. Firmu Information Systems Factory Group vlastní obviněný podnikatel Pavel Dovhomilja. Všechny tři firmy vyhrávaly ve výběrových řízeních na veřejné zakázky v celkové hodnotě stovek milionů korun, část zisku měly odvádět Redlově skupině.^[13]

V září 2023 Deník N přišel se zprávou, že v souvislosti s kauzou na policii vypovídal také toho času ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Redlova skupina měla v roce 2021 usilovat o ovládnutí Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje. To měl zajistit Zakaría Nemrah. Podle vyšetřovatelů se Nemrahovi podařilo do čela krajské organizace dosadit svého člověka – manažera Jana Lichtnegera. A jeho výběrové řízení měl na starosti právě tehdejší krajský náměstek pro dopravu Martin Kupka.^[14]

V říjnu 2023 Deník N vydal další článek, ve kterém bylo uvedeno, že v policejním spise ke kauze je zaznamenána výpověď europoslance Stanislava Polčáka (STAN), který v případu figuroval jako svěděk. Polčák se stíhaným podnikatelem Michalem Redlem a jeho rodinou trávil několik dovolených a komunikoval s ním přes šifrovací aplikaci. Polčák měl s Redlovými blízký vztah. Osobně se původně znal s otcem obviněného, Petrem Redlem st., se kterým spolupracoval jako advokát ve Zlíně.^[15]

V březnu 2024 se médiích objevila uniklá část policejního spisu, podle které policisté konfrontovali obviněného Pavel Dovhomilju, usilujícího o pozici spolupracujícího obviněného, s poznámkami a tabulkami týkajícími se developerského projektu Nové Holešovice, což měl být společný projekt Dopravního podniku hl. m. Prahy a soukromých developerů v okolí stanice metra Nádraží Holešovice. Původně měla být jediným partnerem Karlín Group podnikatele Serge Borenstein. Redlova skupina měla požadovat po Karlín Group úplatek ve výši 5 mil. Kč, jinak mělo dojít k zastavení projektu. Borenstein ale policii i médiím řekl, že se skupinou odmítl sejít, tehdejší předseda dozorčí rady DPP Adam Scheinherr pak věc oznámil policii, když se ní dozvěděl.^[16] Projekt se však zastavil a podle nového nastavení mělo jít o společný podnik DPP, Karlín Group a CPI Group. Podle výpovědi Dovhomilji si Redlova skupina v této souvislosti měla vyžádat úplatek ve výši 50 mil. Kč, které měla obdržet ve třech tranších. Skupina měla obdržet první tranši úplatku, z které měli obdržet podíl Tomáš Pitr, který měl zprostředkovat dohodu s CPI Group, členové skupiny Michal Redl, Pavel Kos a Pavel Dovhomilja a za DPP pak Matej Augustín a Dalibor Kučera.^[17][16]

V červnu 2024 pražský magistrát podal trestní oznámení v souvislosti s korupcí v Dopravním podniku Prahy, na kterou ukázaly toho času dokončené audity zadané Prahou. Auditoři prověřovali smlouvu dopravního podniku se společností Xanthus Servisní, společný podnik DPP a firmy Nové Holešovice a smlouvy s Akvo Praha o obnově stanice metra Palmovka. Smlouvy se ukázaly jako nevýhodné, přičemž audit odhalil systémovou korupci v DPP.^[18]

Na konci června 2024 státní zástupce podal žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 na devět obviněných (Hlubučka, Redla, Augustína, Kosa, Šteffela, Kučeru, Vejsadu, Pitrmana a Jančoviče). Obžalováni jsou podle státního zástupce z účasti na organizované zločinecké skupině, pro zločin přijetí úplatku, podplacení, legalizaci výnosů z trestné činnosti a pro přečin nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Žalobce podal k soudu návrh dohody o vině a trestu s Pavlem Dovhomiljou, který sloužil jako korunní svědek.^[19]

Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Zadržení PČR:

• Petr Hlubuček (48 let) – náměstek pražského primátora, člen dozorčí rady DPP, zastupitel a starosta městské části Praha-Lysolaje (STAN); ve vazbě
• Michal Redl (48 let) – vlivný zlínský podnikatel a lobbista dlouhodobě napojený na hnutí STAN; ve vazbě
• Zakaría Nemrah (32 let) – politický podnikatel v oblasti pozemků, developmentu a médií; podle detektivů pro skupinu zajišťoval informace u policie, telefony s kryptografickou ochranou nebo se podílel na dělení úplatků^[20]
• Luděk Šteffel (49 let) – vedoucí jednotky informačních technologií DPP, kterého do funkce dosadil Matej Augustín
• Dalibor Kučera (35 let) – vedoucí právního odboru DPP
• Martin Vejsada (51 let) – vedoucí odboru Technické správy objektů DPP
• Ivo Pitrman (51 let) – osobní řidič Michala Redla, který zajišťoval ochranu členů skupiny před odhalením policistů
• Maroš Jančovič (44 let) – slovenský podnikatel v IT
• Petr Adam (60 let) – podnikatel, obchodní zástupce firmy Komo-Com, zemřel 20. června 2022 v sídle své společnosti, příčinu smrti určí nařízena soudní pitva.^[21]
• Jindřich Špringl (60 let) – podnikatel, generální ředitel bezpečnostní a telekomunikační společnosti Analogia^[3]

V době zásahu mimo Českou republiku:

• Pavel Kos (49 let) – podnikatel, blízký přítel a důvěrník Michala Redla, který byl dříve souzen za daňové podvody; v době zásahu na blíže neurčeném místě v zahraničí^[22] Policii se přihlásil 18. června 2022; ve vazbě.^[23]
• Matej Augustín (47 let) – ekonomický náměstek a člen představenstva DPP, kterého do funkce přes nesouhlas koaličních partnerů prosadil Hlubuček; v době zásahu doma na Slovensku. Policii se přihlásil 20. června 2022; ve vazbě.^[8]
• Pavel Dovhomilja (41 let) – podnikatel v IT; údajně na dovolené v Chorvatsku.

Druhá větev kauzy – ovlivňování veřejných zakázek zdravotní pojišťovny VZP, trestní stíhání z dubna 2023:

• Marek Šnajdr (48 let) – bývalý poslanec za ODS
• Václav Novák – generální ředitel firmy Total Service
• Tomáš Knížek – bývalý náměstek ředitele VZP
• Josef Listík – bývalý ředitel odboru technické podpory VZP

Obvodní soud pro Prahu 8 v srpnu 2023 pravomocně schválil dohodu o vině a trestu v případu Zakaríi a Karíma Nemrahových nepřímo související s akcí Dozimetr. Tehdejší policista Karím Nemrah v neveřejných policejních systémech neoprávněně lustroval poznávací značky vozidel, a to v některých případech na žádost svého bratra Zakaríi. Skupina kolem Michala Redla se totiž obávala, že je sledována policií. Karím Nemrah souhlasil s desetiměsíční podmínkou se zkušební dobou na 15 měsíců a také s pětiletým zákazem činnosti u bezpečnostních sborů. Zakaría Nemrah přijal půlroční podmíněný trest odložený na zkušební dobu jednoho roku, zaplatí také 25 000 korun na pomoc obětem trestných činů.^[24]

Pražský městský soud na začátku prosince 2023 rozhodl, že vyloučení Hlubučka ze Starostů a nezávislých (STAN) bylo v rozporu se stanovami hnutí. Podle stanov lze v případě trestního stíhání člena hnutí jeho členství pouze pozastavit, vyloučit ho lze až po vynesení rozsudku. Rozhodnutí představenstva hnutí o vyloučení dal k soudu sám Hlubuček, údajně, aby si uvědomili svou odpovědnost v celé kauze. Podle mluvčí STAN se proti rozsudku městského soudu odvolají.^[25]

V březnu 2024 obvodní soud pro Prahu 5 nepravomocně rozhodl o uvolnění odchodného pro Matěje Augustína, který působil jako ekonomický ředitel dopravního podniku. Dopravní podnik po obvinění Augustína mu odmítl vyplatit roční odměnu a odchodné ve výši 1,6 mil. korun, místo toho peníze uložil do soudní úschovy. Soud ovšem rozhodl o jejich vyplacení Augustínovi.^[26]

V srpnu 2024 Ústavní soud zamítl stížnost Petra Hlubučka ohledně nařízeného zákazu vycestování, který jej omezil jako jedno z opatření nahrazujících vazbu.^[27]

Krátce po zadržení byl Petr Hlubuček zbaven všech funkcí na pražském magistrátu, v DPP i v hnutí STAN.^[29] Dne 20. června 2022 byl zastupitelstvem odvolán i z funkce starosty městské části Praha-Lysolaje.^[30] Ihned po zatčení se Hlubuček začal zbavovat svého majetku. Například svoji vilu a okolní pozemek v pražských Lysolajích převedl na svého partnera Jiřího Karvánka (STAN).^[31]

Policejní spis ukazoval také propojenost ministra školství Petra Gazdíka (STAN) s Michalem Redlem, se kterým si opakovaně volal, domlouval utajované schůzky a byl s ním i na dovolené.^[32] Dne 19. června 2022 Petr Gazdík uvedl, že ačkoliv se cítí nevinný, rezignuje ke konci měsíce na funkce ministra školství i místopředsedy hnutí STAN.^[33]

Hnutí STAN následně začalo prověřovat své finanční dary a nalezlo spojitost s Redlem u 300 000 korun z roku 2020, které deklarovalo, že dárci vrátí.^[34] Současně informovali, že vrátí dar ve výši 350 000 korun, který hnutí v roce 2014 daroval Pavel Kos.^[35]

Další, koho policejní odposlechy spojovaly s podnikatelem Redlem, byl europoslanec Stanislav Polčák (STAN). Ten měl s Redlem konzultovat nominace hnutí STAN do pražských firem.^[36] On, Redl i Gazdík pocházeli ze Zlínska. Polčák již v březnu 2022 rezignoval na post řadového místopředsedy v návaznosti na kauzu Vrbětice, po které žádal odměnu za právní pomoc, kterou jako advokát poskytl obcím při získání odškodného za výbuch muničních skladů v roce 2014.^[37] Předseda hnutí STAN a ministr vnitra Vít Rakušan ovšem uvedl, že by uvítal, kdyby Polčák vyvodil z odhalení svých vazeb na Redla stejnou politickou odpovědnost jako Petr Gazdík.^[36] Polčák však jen dočasně pozastavil své členství ve STAN.^[38] To si ale obnovil již v březnu 2023.^[39]

Kvůli spojení s Redlem Vít Rakušan oznámil záměr odvolat také šéfa České pošty Romana Knapa.^[40] Knap sám v červnu 2022 uvedl, že na svou funkci rezignuje ke konci září 2022.^[41]

Kvůli kauze (a náhlé smrti Věslava Michalika) se znatelně narušilo osazení předsednictva hnutí STAN. Předseda Vít Rakušan proto posunul konání pravidelného sněmu hnutí z podzimu na léto 2022.^[42]

V návaznosti na zveřejnění odposlechů skončili tři členové dozorčí rady DPP. Vedle Hlubučka to byl Michal Zdeněk, který ale dle svých slov rezignoval již s předstihem, aby nebyl s kauzou spojován, a Marek Doležal (TOP 09), toho času místostarosta Prahy 9, který se měl sejít s Pavlem Dovhomiljou.^[43]

Dalšími dotčenými osobami byli členové TOP 09 Marek Doležal a Jiří Fremr, kteří měli styky s obviněnými. Oba předsednictvo TOP 09 vyzvalo, aby se vzdali funkcí a odešli ze strany. Fremr následně odešel z TOP 09 a skončil i v roli poradce předsedy pražské organizace TOP 09 a europoslance Jiřího Pospíšila. Marek Doležal se rozhodl odstoupit z funkce místostarosty Prahy 9 a z dozorčí rady DPP a vzdal se místa na kandidátce pro komunální volby do zastupitelstva hlavního města i deváté městské části.^[44]

Dne 27. června 2022 byla zastupitelstvem městské části odvolána starostka Prahy 10 Renata Chmelová. Opozice to zdůvodnila jejími kontakty s obviněným Petrem Hlubučkem. Odvolán byl i místostarosta městské části David Kašpar.^[45] Dle článku týdeníku Respekt se však jednalo o předem připravenou a účelovou akci, kdy Pirátská strana, ODS a opoziční TOP 09 pouze kauzy Dozimetr využily. Dle autorky článku to z pohledu do zápisu vypadá jako dobře připravená akce, od odebrání řízení schůze až po odvolání starostky a místostarosty. Hlasování o odvolání starostky proběhlo v 16:36 hodin a už v 16:41 viselo na Facebooku Pirátů z Prahy 10 oznámení, že se to stalo, a několikabodové vysvětlení. ^[46] Lídr kandidátky STAN v Praze Petr Hlaváček, který byl stylizován do role hlavní záruky bezúhonnosti STAN „po Hlubučkovi“, po odvolání starostky a místostarosty prohlásil, že Chmelová i Kašpar byli Hlubučkovou opozicí, a že by za ně dal ruku do ohně.^[47]

Kritice se nevyhl ani Vít Rakušan (STAN), který coby ministr vnitra jmenoval ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petra Mlejnka, u kterého se později prokázaly dlouholeté styky s Redlem. Opoziční strany žádaly demisi Rakušana, který ji ovšem odmítl a postavil se i za Mlejnka. Rakušan doplnil, že je Mlejnek držitelem bezpečnostní prověrky ve stupni tajné, což by mělo být dostatečným prokázáním důvěryhodnosti.^[48] Za setrvání Rakušana ve vládě se postavil i předseda vlády Petr Fiala (ODS).^[49] Na konci srpna 2022 Mlejnek na svou funkci rezignoval.^[50]

Zpravodajský server Seznam Zprávy připravil podcast s obžalovaným Pavlem Dovhomiljou s názvem Gučiho archiv. V něm Dovhomilja zveřejnil propojení Redla s politiky z hnutí ANO. Do pražské politiky a k zakázkám Dopravního podniku Prahy se měla skupina podnikatelů dostat právě za vlády primátorky Adriany Krnáčové (ANO). Propojení vedlo i k Jaroslavu Faltýnkovi (ANO).^[51] Na začátku září 2022 přišel server Neovlivní.cz s informací, že se s obžalovaným Zakaríou Nemrahem pravidelně setkávali manželé Jana Mračková Vildumetzová (místopředsedkyně Sněmovny, za ANO) a Jan Mraček (ODS).^[52][53] Následně se ukázalo, že Nemrah byl Mračkovým svědkem na jeho svatbě s Vildumetzovou a šel za kmotra jejich dítěti.^[54] Brzy poté Vildumetzová oznámila rezignaci na svou funkci místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, a to k 30. září 2022.^[55]

Na konci srpna 2023 publikoval Deník N článek, ve kterém bylo uvedeno, že pražský radní pro kulturu a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) v roce 2018 inicioval schůzku Michala Redla se zástupci TOP 09 a STAN k možnostem spolupráce v komunálních volbách.^[56] Na zprávu reagovalo pražské hnutí Praha Sobě s cílem odvolat Pospíšila z funkcí. Pospíšil obvinění odmítl a na Deník N jeho advokát podal předžalobní výzvu.^[57]

V návaznosti na únik části policejního spisu, týkajícího se developerského projektu Nové Holešovice, zadal pražský radní pro dopravu Zdeněk Hřib pokyn řediteli DPP, aby DPP ze společného podniku s Karlín Group a CPI Group odstoupil.^[58][59]

• Seznam politických afér v Česku