Strekov
Poloha
Souřadnice	47°54′6″ s. š., 18°25′8″ v. d.
Nadmořská výška	140 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Nitranský
Okres	Nové Zámky
Strekov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	41,0 km²
Počet obyvatel	1 926 (2021)[1]
Hustota zalidnění	46,9 obyv./km²
Správa
Status	obec
Vznik	1075
Oficiální web	www.strekov.sk
Telefonní předvolba	035
PSČ	941 37
Označení vozidel (do r. 2022)	NZ
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strekov, do roku 1948 Kerť, (maďarsky Kürth) je obec na Slovensku v okrese Nové Zámky. Žije zde přibližně 1 900^[1] obyvatel, převážně maďarské národnosti.

Obec leží v Podunajské nížině na západním úpatí Pohronské pahorkatiny ve sníženině potoka Paríž. Pahorkatina ve východní části území s akátovými a dubovými lesíky na strmějších svazích je tvořena neogénními mořskými uloženinami. Terasovitá západní část území je pokryta písčitou spraší a navátými písky. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 125 až 230 m, střed obce je ve výšce 132 m n. m.^[2]

Na území obce se nachází národní přírodní rezervace Alúvium Paríža a chráněné ptačí území Parížske močiare.

Rozloha obce je 4105,46 ha^[3] z toho je:

• 3103,99 ha orná půda,
• 186,21 ha vinic,
• 2837,93 ha lesy,
• 58,48 ha zahrady a ovocné sady
• 85,55 ha travnaté pozemky
• 119,62 ha vodní plocha
• 231,05 ha zastavěná plocha
• 36,76 ostatní plocha

Obec sousedí na severu s obcí Rúbaň, na severovýchodě s obcí Svodín, na jihu s obcemi Nová Vieska a Bátorové Kosihy na západě s obcí Pribeta.^[4]

První písemná zmínka o obci pochází roku 1156, kde je uváděná jako Kurt, kdy patřila ostřihomské kapitule, a později nesla název Kurth, od roku 1927 Kerť a od roku 1948 nese název Strekov.

Obec byla v roce 1609 zničena Turky a v roce 1683 vojskem Jana Sobieského, když se vracel z bitvy u Kahlenbergu. V roce 1715 byla v obci vinice a 16 domácností a v roce 1787 zde žilo 476 obyvatel v 70 domech. V roce 1828 žilo 605 obyvatel v 80 domech. V obci byla v roce 1850 postavena železniční stanice na trati z Bratislavy do Budapešti.

V období 1938–1945 byla obec připojena k Maďarsku.^[5] V roce 1947 na základě Benešových dekretů proběhlo přesídlení maďarských obyvatel do Maďarska.

Hlavní obživou místních obyvatel bylo zemědělství, tkalcovstvím a výrobou bot.

• Římskokatolický barokní kostel Všech svatých z roku 1755 přestavěný v roce 1929.^[6]
• Křížová cesta s kaplí Jména Panny Marie z roku 1857 v Ciglédu. Jedná se o významné poutní místo. Kalvárie zde byla vybudována v roce 1933.
• Lidový dům s hospodářskou částí z 20. let 20. století.^[7]

• Je zde naučná stezka Strekov–Svodín – výchozím a cílovým místem naučné stezky, o celkové délce 9,3 km, jsou kostely v obcích Strekov a Svodín. Na trase je osazeno 6 informačních panelů. Obsahové náplně panelů jsou zaměřeny na vzácné druhy fauny a květeny, poutní místo Cigléd, lidové tradice a pamětihodnosti obcí Strekov a Svodín.^[8]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Strekov na slovenské Wikipedii.

• KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku III. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1978. 532 s.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Strekov na Wikimedia Commons