Panicale je italská obec v provincii Perugia v oblasti Umbrie. Leží 130 km jihovýchodně od Florencie a 40 km jihozápadně od Trasimenského jezera. V roce 2019 zde žilo 5509 obyvatel.
Poloha a administrativní členění
Město se rozkládá na svazích o nadmořské výšce kolem 431 m. Má devatenáct místních částí: Casalini, Cerreto, Colgiordano, Colle Calzolaro, Colle San Paolo, Gioveto, Lemura, Macereto, Migliaiolo, Mirabella, Missiano, Mongiovino, Montale, Poggio di Braccio, Tavernelle, Terrazzella a Via delle Parti.
Sousední obce a města: Castiglione del Lago, Magione, Paciano, Perugia a Piegaro.
Dějiny
Pravěké osídlení se datuje dva tisíce let před naším letopočtem. V 8. století př. n. l. oblast ovládli Etruskové. Panicale leželo v těsné blízkosti tří velkých měst (Arezzo, Chiusi a Perugia). Ve středověku bylo město nejvíce spjato s Perugií a zásobovalo ji zemědělskými plodinami, především obilím. Rokem 1316 je datována latinská zakládací listina města, kterou sepsal notář Pietro Vannuccio di Vannucci. Do italštiny byla přeložena až kolem roku 1484. Ve 14. století bylo město opevněno a mělo dva hrady, z nichž lépe dochovaný je v místní části Mongovino. Roku 1378 město ovládl kondotiér Boldrino da Panicale (1331-1391). Od roku 1416 až do své smrti v roce 1424 z hradu Montalera vládl městu kondotiér Braccio da Montone a po něm Braccio I. Baglioni, jehož palác se na hradě dochoval . V roce 1540 se vedení Panicale i Perugie zmocnil papežský stát a s výjimkou francouzské okupace za Napoleona Bonaparta (v letech 1798–1813) vláda papežů trvala až do samostatnosti Itálie.
Hospodářství
Úrodný zemědělský kraj tradičně vynikal v pěstování pšenice, oliv a vinicemi. Většina obyvatel je zaměstnána ve službách turistického ruchu.
Itálie
multimediální obsah na Commons
