| Cordierit | |
|---|---|
 Cordierit | |
| Obecné | |
| Chemický vzorec | (Mg)2Al3(AlSi5)O18 |
| Identifikace | |
| Barva | modrá |
| Soustava | kosočtverečná |
| Tvrdost | 7 |
| Lesk | skelný, mastný |
| Štěpnost | 110, nedokonalá |
| Hustota | 2,6-2,66[1] g ⋅ cm−3 |
Cordierit je minerál ze skupiny cyklosilikátů bohatý na hliník, který tvoří hojný horninový minerál. Pojmenován je podle francouzského geologa Pierra Louise Cordiera (1777–1861), který ho objevil v roce 1813.
Nm- 1, 524- 4, 574 Ng- 1, 527- 1, 578
Podle legend využívali silného pleochorismu cordieritu Vikingové. Stejně jako kalcit totiž umožňoval navigovat lodě. Při každém počasí, i při bouři a zamračené obloze jim umožnil pozorovat slunce. Mohli tedy s jeho pomocí zjistit, kolik je hodin, nebo kde je sever.
Cordierit vzniká v magmatických a kontaktně metamorfovaných horninách (pararula, migmatit).
Cordierit se vyskytuje v rulách a migmatitech moldanubika. V Česku se vyskytuje především na Šumavě a v Novohradských horách. Naleziště v České republice jsou také na Českomoravské vrchovině – Horní Bory, na Jihlavsku – Dlouhá Stěna, nebo v kamenolomu Vanov u Telče.
V zahraničí se vyskytuje především v následujících zemích: Madagaskar, Brazílie, Srí Lanka, Indie (stát Madrás), Tanzanie, Namibie, USA (Wyoming, Kalifornie, Connecticut), Rusko (poloostrov Kola), Finsko, Španělsko, Švédsko.
