Bohumil Svozil | |
---|---|
Narození | 18. února 1935 Praha |
Úmrtí | 13. dubna 2017 (ve věku 82 let) Praha |
Povolání | literární historik, kritik, redaktor |
Národnost | česká |
Stát | Československo Česko |
Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
Témata | literární historie, nakladatelství a vydávání |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Bohumil Svozil (18. února 1935, Praha – 13. dubna 2017, tamtéž) byl český literární historik, kritik a redaktor.[1]
Pocházel z dělnické rodiny. Roku 1958 ukončil studium češtiny a maďarštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po absolvování základní vojenské služby nastoupil roku 1960 jako redaktor do nakladatelství Československý spisovatel a s výjimkou let 1965–1968, kdy byl na studijním pobytu v Ústavu pro českou literaturu ČSAV (ÚČL), zde pracoval až do roku 1991, kdy se stal vědeckým pracovníkem ÚČL. Roku 1968 získal titul doktora filosofie a roku 1992 kandidáta věd. Roku 1998 odešel do důchodu. [2]
Publikovat začal roku 1954 literární publicistikou a literárněvědnými studiemi v různých periodikách, knižně debutoval roku 1971 studií Vůle k intelektuální poezii. Je autorem monografických studií o poetice významných básníků a prozaiků své doby a řady doslovů a předmluv, často ke knihám, jejichž vydání sám uspořádal (například výbory z díla Jiřího Haussmanna, Jana Nerudy, J. S. Machara, Františka Gellnera, Rudolfa Těsnohlídka a dalších).[3]